Mladá témata a občanská angažovanost. Co znamená právo volit a proč ho nevyužíváme

11. srpen 2021

Urny

Jako „to nejmenší, co může každý z nás udělat“ nebo „způsob, jak odměnit či potrestat strany a hnutí za to, jak se chovaly v uplynulém období“ vnímají oslovení mladí lidé svoje právo volit. Co pro ně znamená? Jak fungují volby do poslanecké sněmovny a proč víc než polovina mladých lidí svoje právo volit před čtyřmi lety nevyužila? O tom je první díl volebního průvodce Radia Wave nejen pro prvovoliče Urny.

Nikdo nemůže nikoho nutit, ať jde k volbám, jde o svobodné právo. Podle statistik před čtyřmi lety přišlo volit asi 60 procent Češek a Čechů a víc než polovina mladých lidí do šestadvaceti let svoje volební právo nevyužila. Téměř každý třetí volič v Česku je senior. Co brání a naopak motivuje mladé lidi chodit k volbám?

„Od roku 2017 máme 7 poslanců mladších třiceti let. Podle mě to vede k tomu, že mladí mají pocit, že když tam není někdo, kdo jim je věkem podobný, bude chtít méně hájit jejich zájmy,“ zmiňuje jednu z možných příčin novinářka týdeníku Respekt a zakladatelka projektu Názorování Andrea Procházková. „Do určité míry to tak je, protože se to promítá v tzv. mladých tématech, podle kterých se mladí rozhodují.“

Za mladé téma lze považovat i otázku klimatické změny, kterou podle sociologa Daniela Prokopa politici ignorují. Důvodů volební neúčasti nejmladších voličů je ale podle něj několik. „Když se na školách dělají výzkumy občanských znalostí a angažovanosti, české děti mají relativně dobré znalosti, ale velmi nízkou angažovanost.“ Nedůvěra lidí v politiku se podle Prokopa předává mezi generacemi a souvisí se vzděláním. „Musíme změnit vzdělávání, abychom nebetonovali společenské pozice,“ myslí si sociolog.

Jak se rozhodnout v situaci, kdy nenajdete nikoho, koho byste chtěli volit? Jak jsou na tom s volební účastí mladých jiné země? A jaký vliv má volební hlas? Poslechněte si celý první díl podcastu Urny.

autor: Vítek Svoboda