Modřínem, molekulou, galaxií. V buddhismem inspirované hře můžete být čímkoliv

13. červen 2017
Ze hry Everything

Probouzím se jako prastará sekvoj. Pomalu cestuji krajinou, kořeny zarývám do travnatých vrcholků. Mou pozornost upoutá blížící se bouřka. Stačí malý pohyb a jsem deštivým mračnem nebo letící vlaštovkou. Vracím se zpátky na zem, skrz trsy kapradí až ke spadlým žaludům, úlomkům dřeva a mravencům. Nakonec si vybírám spadlý list. Plachtivým pohybem se sunu dopředu, potkávám malou sasanku. Nesměle zazpívám, mé ostré okraje se prohnou, rostlina mi kývnutím květu odpoví. Cítím mezi námi pouto, přibíráme i opodál ležící balvan a poletující pyl. Společně tancujeme.

David O’Reilly se podílel se na filmu Spika Jonzeho Her (Ona), režíroval jeden díl animovaného seriálu Adventure Time a před třemi lety vydal svou první malou hru Mountain. V ní se hráč stane počítačem generovanou hrou, která se občas zamyslí nad počasím nebo smyslem života. Z Mountain teď ve velkém vychází O’Reillyho nové dílo Everything. Hráč se v něm může stát skoro vším.

Na herní platformě Steam najdete Everything pod nálepkou simulace. Je tam ale trochu neprávem – s tradičními hrami z tohoto žánru má málo společného. Everything překračuje hranice videoherních kategorií a může i skeptikům ukázat, že hry jsou umělecké médium se vším všudy.

Ze hry Everything

Existuje dost takových, ve kterých se hráč stává bohem ovládajícím svět. Zpravidla tak ale činí z role všemocného dohlížitele, který může klikem myši stavět i ničit. Everything na to jde z druhé strany – vychází z filozofie na Východ zaměřeného britského filozofa Alana Wattse, hráč se tu objevuje spíše v roli abstraktní tvořivé síly, esence proplouvající vším živým. O’Reilly pro Everything vytvořil přes 3 000 objektů – zvířat, postav nebo přírodních sil, do nichž se může hráč převtělit. Můžete tak přeskakovat mezi galaxiemi, objevovat druhy lesních mechů nebo se podívat i do subatomárního prostoru na bosony a kvarky. V jednu chvíli letět nad oceánem jako tryskáč, za moment plout v kaluži jako bakterie nebo kus dřeva. Všechny věci ve světě Everything navíc rády nahlas přemýšlí a třeba atomy mají hodně ironický smysl pro humor.

Tlačítko, kterým právě ovládaný objekt zpívá, je velmi důležité. Svět Everything je živý a vaši nejbližší sousedé vám ve většině případů odpoví. Každá věc nebo bytost má svoji specifickou podobu zpěvu – satelity pípají, stromy šustí listy a lampy se rozsvěcují. Brzy se naučíte také přibírat do skupiny další objekty, tancovat s nimi nebo tvořit nové. Everything kromě krátkého tutoriálu, během kterého objevíte všechny herní možnosti, nemá klasické questy ani příběh. Po úvodních 4 hodinách bude jen na vás, jak herní svět využijete – jestli budete prozkoumávat, klidně relaxovat nebo ho použijete jako malířské plátno. Jen místo štětce a barev budete mít gamepad a rostliny, zvířata nebo živé i neživé objekty.

„Právě jsi se stal dortem.“ Ze hry Everything

Inspirace prací Alana Wattse přitom není jen ideová. Během hraní budete narážet na kruhové ikony, pomocí kterých si lze pouštět útržky Wattsových přednášek. Watts v nich mluví o smyslu života, metafyzické podstatě světa nebo roli člověka v přírodě. Všemi se přitom proplétá buddhistická představa, že lidstvo je jen jednou, malou částí navzájem provázaného Vesmíru. Je to právě pocit zvláštní harmonie, který Everything v nejsilnějších momentech vyvolává. Pro svůj záměr nezapomíná na interaktivitu, nesnaží se tak jako mnoho uměleckých her jen na existující herní žánr přilepit jiné texty nebo grafiku. Naopak – skrze prostředky hernímu médiu vlastní buduje světy s možnostmi, které v tom reálném nikdy mít nebudeme. A navíc se v Everything můžete jako kus drahokamu skamarádit se sedačkou.

Další články autora