Modřínem, molekulou, galaxií. V buddhismem inspirované hře můžete být čímkoliv
Probouzím se jako prastará sekvoj. Pomalu cestuji krajinou, kořeny zarývám do travnatých vrcholků. Mou pozornost upoutá blížící se bouřka. Stačí malý pohyb a jsem deštivým mračnem nebo letící vlaštovkou. Vracím se zpátky na zem, skrz trsy kapradí až ke spadlým žaludům, úlomkům dřeva a mravencům. Nakonec si vybírám spadlý list. Plachtivým pohybem se sunu dopředu, potkávám malou sasanku. Nesměle zazpívám, mé ostré okraje se prohnou, rostlina mi kývnutím květu odpoví. Cítím mezi námi pouto, přibíráme i opodál ležící balvan a poletující pyl. Společně tancujeme.
David O’Reilly se podílel se na filmu Spika Jonzeho Her (Ona), režíroval jeden díl animovaného seriálu Adventure Time a před třemi lety vydal svou první malou hru Mountain. V ní se hráč stane počítačem generovanou hrou, která se občas zamyslí nad počasím nebo smyslem života. Z Mountain teď ve velkém vychází O’Reillyho nové dílo Everything. Hráč se v něm může stát skoro vším.
Na herní platformě Steam najdete Everything pod nálepkou simulace. Je tam ale trochu neprávem – s tradičními hrami z tohoto žánru má málo společného. Everything překračuje hranice videoherních kategorií a může i skeptikům ukázat, že hry jsou umělecké médium se vším všudy.
Existuje dost takových, ve kterých se hráč stává bohem ovládajícím svět. Zpravidla tak ale činí z role všemocného dohlížitele, který může klikem myši stavět i ničit. Everything na to jde z druhé strany – vychází z filozofie na Východ zaměřeného britského filozofa Alana Wattse, hráč se tu objevuje spíše v roli abstraktní tvořivé síly, esence proplouvající vším živým. O’Reilly pro Everything vytvořil přes 3 000 objektů – zvířat, postav nebo přírodních sil, do nichž se může hráč převtělit. Můžete tak přeskakovat mezi galaxiemi, objevovat druhy lesních mechů nebo se podívat i do subatomárního prostoru na bosony a kvarky. V jednu chvíli letět nad oceánem jako tryskáč, za moment plout v kaluži jako bakterie nebo kus dřeva. Všechny věci ve světě Everything navíc rády nahlas přemýšlí a třeba atomy mají hodně ironický smysl pro humor.
Tlačítko, kterým právě ovládaný objekt zpívá, je velmi důležité. Svět Everything je živý a vaši nejbližší sousedé vám ve většině případů odpoví. Každá věc nebo bytost má svoji specifickou podobu zpěvu – satelity pípají, stromy šustí listy a lampy se rozsvěcují. Brzy se naučíte také přibírat do skupiny další objekty, tancovat s nimi nebo tvořit nové. Everything kromě krátkého tutoriálu, během kterého objevíte všechny herní možnosti, nemá klasické questy ani příběh. Po úvodních 4 hodinách bude jen na vás, jak herní svět využijete – jestli budete prozkoumávat, klidně relaxovat nebo ho použijete jako malířské plátno. Jen místo štětce a barev budete mít gamepad a rostliny, zvířata nebo živé i neživé objekty.
Inspirace prací Alana Wattse přitom není jen ideová. Během hraní budete narážet na kruhové ikony, pomocí kterých si lze pouštět útržky Wattsových přednášek. Watts v nich mluví o smyslu života, metafyzické podstatě světa nebo roli člověka v přírodě. Všemi se přitom proplétá buddhistická představa, že lidstvo je jen jednou, malou částí navzájem provázaného Vesmíru. Je to právě pocit zvláštní harmonie, který Everything v nejsilnějších momentech vyvolává. Pro svůj záměr nezapomíná na interaktivitu, nesnaží se tak jako mnoho uměleckých her jen na existující herní žánr přilepit jiné texty nebo grafiku. Naopak – skrze prostředky hernímu médiu vlastní buduje světy s možnostmi, které v tom reálném nikdy mít nebudeme. A navíc se v Everything můžete jako kus drahokamu skamarádit se sedačkou.
