Moje nejoblíbenější kapela jsem já. Do Startéru zavítali Noise Don’t Cry
Moravák Jarda a Portugalec Hugo. Nepravděpodobná kombinace, která dává dohromady jednu z nejzajímavějších kapel uplynulého ročníku hitparády neobjevených. Jazykovou bariéru překonali hravě. A pak zjistili, že mají každý úplně jiný vkus.
Do Radia Wave přinesl Jarda Jamirquai, Hugo Ty Segalla. „Do svého elektronického projektu jsem původně hledal zpěvačku, a nakonec našel rockera,“ vysvětluje Jarda, který se kvůli Hugovi naučil anglicky. A pak ho čekala ještě řada dalších obětí. „Zjistil jsem, že Hugo má skvělý nápady. Že nemá smysl mu cpát svoje songy, psát mu k nim texty,“ říká Jarda. Z jeho projektu se stalo duo rovnocenných členů, kteří si mezi sebou vyměňovali nápady, navzájem si představovali zdánlivě neslučitelné žánry. Vznikli tak Noise Don’t Cry, kapela, která je úspěšná díky tomu, jak často musí překonávat své interní překážky.
Kdo je jejich nejoblíbenější kapela? A jak blízko má jejich nový singl k Whitney Houston? Poslechněte si nové vydání Startéru a přijďte si naše hosty poslechnout ve středu na Stalin!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.