Mrtvo na Bečvě. Ryby se vrátí, přehradní nádrž Skalička by ale břeh umrtvila navždy

13. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Několik desítek tun ryb uhynulých v řece Bečvě otrávily kyanidy

O řece uměl psát nejlíp Ota Pavel. O rybách na Berounce zachumlaných do řasnatých trsů a o klidu, který její proudění do jeho duše přinášelo. Pozornost všech, kdo mají rádi řeky, se momentálně upírá na Bečvu. Netruchlí jen rybáři, kteří 20. září přišli o výstavní kusy parem a ostroretek. Veškerý život na řece se na moment zastavil, pak jed vyprchal a život šel dál, jen o něco chudší a slabší než dřív. Jak by asi genocidu na Bečvě popsal Ota Pavel?

Je překvapivé, že ani po třech týdnech nevíme, kdo 40 kilometrů řeky otrávil. Na místo se byl několikrát podívat spolupředseda Zelených Michal Berg, usazený ve Vsetíně. „Ten pohled je neveselý, pokud člověk vidí ryby už uhynulé nebo jak se tam jen tak plácají,“ říká Berg.

Podle vyšetřovatelů Policie České republiky, kteří mají případ na starost, byla naměřena mírně zvýšená hladina kyanidů u odpadní roury, která vede z areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm, kde sídlí několik provozů nakládajících s chemikáliemi. Pokud by ale desítky až stovky kilogramů kyanidu utekly odsud, jak je možné, že rybáři začali evidovat úhyn asi až 4 kilometry dál po proudu?

Několik desítek tun ryb uhynulých v řece Bečvě otrávily kyanidy

I kdybychom ale viníka znali, patrně by nedostal trest adekvátní míře újmy na životním prostředí. „V řece Doubravce před několika lety uhynulo několik tisíc raků a viník dostal pokutu 1,7 milionu Kč, což nepokrývá škodu, která vznikla. Největší problém je ten, že ekologickou újmu náš právní řád nedokáže vyčíslit, a tudíž ani vymáhat,“ zmiňuje spolupředseda Zelených právní nedostatky, které z podobných typů havárií nedělají pro viníky dostatečně závažný prohřešek.

I díky tragické situaci mezi Choryní a Přerovem jsme si ale mohli uvědomit, jak bohatá řeka Bečva vlastně je. „Najednou lidé viděli, jak živá ta řeka je. Ekosystém řeky, oproti jiným s upraveným korytem, byl živý. Ten život tam je mimo jiné díky hydromorfologickému stavu řeky, kvalitnímu prostředí se štěrky, proudné a relativně čisté vodě,“ hledá na neštěstí pozitivní aspekt děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký.

Bečva pod Choryňským mostem, odtud začaly hynout ryby

Bečva je totiž jednou z posledních větších řek v Čechách a na Moravě, která je štěrkonosná. Koryto řeky bylo v oblasti Hustopečí sice vodohospodářsky upraveno, ale po povodních v roce 1997 se přirozeně renaturovalo. Přírodní památku Hustopeče-Štěrkáč, na jejímž území přežívá vzácný brouk lesák rumělkový, ohrožuje stavba údolní nádrže Skalička, která má chránit před povodněmi a sbírat vodu pro rekreaci a zemědělské užití.

Bečva u Troubek

„Moc často už se nesetkáme s dynamickými procesy, které jsou s řekou spojené. Například s erodujícími břehy, které se různě posouvají. Štěrkonosnost, na rozdíl třeba od meandrujících vodních toků, se vyznačuje velkým množstvím různých štěrkových lavic, akumulací a na nich často zavěšených padlých kmenech. To znamená, že řečiště je uvnitř morfologicky velmi pestré,“ dodává Jan Hradecký. Alternativou pro betonové vodní dílo je podle spolku Spojená Bečva boční poldr.

Co nám o Bečvě prozradil únik kyanidu? Život v řece se sice obnoví, jak by ale přírodě blízké koryto proměnila nádrž Skalička? Pusťte si celé Podhoubí věnované řece Bečvě.

Spustit audio