Může technologie bitcoinu zachránit hudební průmysl?

28. červenec 2015

V současných debatách o hudební distribuci se do pozice otloukánka nejčastěji dostává nováček na scéně – streamovací služby. Nedávná studie iniciativy Rethink Music amerického Institutu pro tvůrčí podnikání oproti tomu staví jako největší problém nedostatečnou průhlednost vyplácených licenčních poplatků a honorářů. Zároveň navrhuje praktické řešení. Může technologie v jádru kryptoměny bitcoin – tedy takzvaný blockchain – zachránit hudební průmysl?

Co je to blockchain? Tato matematicko-kryptografická technologie tvoří páteř fungování bitcoinu. Velice zjednodušeně ukládá každou proběhlou transakci v historii bitcoinového systému. Bez správně uloženého řetězce transakcí není bitcoin platný, čímž se systém brání před virtuálními padělky. Bitcoiny rozhodně nejsou dokonalý systém a zdá se nepravděpodobné, že by v současné podobě přešly do mainstreamového využívání. Podle mnoha odborníků by se ale právě technologie blockchainu mohla stát základem mnoha budoucích inovací a vylepšení v různých oborech.

Podle studie nazvané Transparentnost a průtok peněz v hudebním průmyslu vypracované iniciativou Rethink Music by blockchain mohl prospět právě hudebnímu průmyslu. Cesta, kterou urazily peníze od fanouška až ke konkrétnímu hudebníkovi, nebyla nikdy vzorem transparentnosti. Od nástupu digitálních prodejů jednotlivých skladeb, streamovacích služeb a s nimi spojených mikroplateb se ale celá situace ještě zhoršila. Právě jednoduše vystopovatelný a automatizovatelný proces poháněný technologií blockchainu by ale mohl celý proces značně zpřehlednit. Rethink Music zároveň navrhuje vznik něčeho jako Listiny práv tvůrců.

Čtěte také

Aby vše fungovalo, musela by ale vzniknout centralizovaná databáze majitelů hudebních práv. To je ovšem plán, který už několikrát v posledních letech ztroskotal. Podle britského listu The Guardian je na to, aby vytvořil takovou databázi, v současnosti nejlépe situovaný Googlem vlastněný YouTube. Jím používaný systém Content ID, který rozpoznává copyrightovaný materiál, by se mohl stát základním stavebním kamenem. Content ID ale rozhodně není bez chyby a zároveň je otázkou, zdali je žádoucí, aby celosvětovou databázi držitelů hudebních autorských práv spravovala soukromá společnost, která má navíc právě v podobě YouTube vlastní kontroverzní želízko v ohni bitvy o budoucnost distribuce hudby.

„Popis situace ve studii je naprosto trefný a je zcela zničující, což by taky měl být,“ vítá studii frontman Talking Heads a častý kritik současného stavu hudebního průmyslu David Byrne. Manažer Nicka Cavea, PJ Harvey a Radiohead Brian Message doporučuje studii k přečtení americkým i evropským zákonodárcům. „Neměli bychom dopustit, aby dále přetrvávaly chyby z post-napsterové éry, které zvýhodňují hrstku jedinců na úkor velké většiny,“ shrnuje Message své pocity. Otázkou zůstává, jestli je takovéto zpřehlednění situace v zájmu všech velkých hráčů, a jestli je tedy tento velkolepý plán vůbec prosaditelný. Například velkým labelům může vyhovovat, že role obětního beránka připadá právě streamovacím službám. Jasněji vystopovatelné toky peněz by to mohly změnit.

02366469.jpeg
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.