Muzikanti ve filmu. Co je podle českých kritiků nejlepší i nejhorší hudební biopic?

28. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nejlepší a nejhorší životopisné hudební filmy podle českých kritiků

Za uplynulé dvě dekády se objevilo požehnaně filmů o osobnostech hudebního průmyslu. Který je však podle kritiků nejlepší, který nejhorší a čím se dobrý hudební biopic vyznačuje?

„Film Walk the Line je dobře vystavěný. Výborně se v něm prolínají Cashovy životní peripetie a hudební momenty,“ říká Šárka Gmiterková, odborná asistentka Ústavu filmu a audiovizuální kultury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, na adresu filmu o životě country zpěváka Johnnyho Cashe režírovaného Jamesem Mangoldem. „Obsazení Joaquina Phoenixe se povedlo a díky filmu se o něm začalo mluvit jako o talentovaném performerovi,“ dodává Gmiterková.

Filmová historička a kritička týdeníku Respekt Jindřiška Bláhová si vybrala film Beze mě: 6 tváří Boba Dylana. „Ve filmu je postiženo Dylanovo chameleonství skrze fragmentarizaci vyprávění a obsazením šesti herců do jedné role,“ říká Bláhová, která oceňuje, jakým způsobem jde na žánr životopisného filmu „odjinud“.

„Nemá být jen o hudbě samotné, ale má se dotknout nějakých psychosociálních témat. Je to komplexnější věc než opájení se gloriolou umělce,“ odpovídá Vítek Schmarc na otázku, co značí dobrý hudební životopisný film. „Nemusí nutně přinášet nic nového ze strany životopisu umělce, divácké potěšení totiž leží v hereckých výkonech. Herci mohou předvést další složky svého talentu, a proto jsou vysoce ceněné,“ dodává Gmiterková.

Co je podle Jindřišky Bláhové a Šárky Gmiterkové nejlepší hudební životopisný film posledních dvaceti let? Které filmy favorizují Vítek Schmarc a Franta Fuka? Který naopak považují za nejhorší? A co podle nich značí dobrý hudební životopisný film? Poslechněte si celou anketu!

autor: Marek Zavřel
Spustit audio

Související