Na školu není těžké se dostat, ale je umění se tam udržet, říká studentka chemie

2. březen 2023

Jak se studuje na fakultě chemicko-inženýrské? Se studentkou analytické chemie a jakostního inženýrství Annou Kvíčalovou jsme probrali její zkušenosti z bakaláře i magistra na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

„Teď možná někoho potěším, protože na naši školu přijímačky nejsou,“ říká Anička a dodává, že to je jen zdánlivá výhoda. „Není těžké být přijat, ale je umění se tam udržet,“ vysvětluje s tím, že prvák slouží jako síto, kdy jsou náročnými předměty například obecná anorganická chemie a matematika. Co jí pomohlo se na studium připravit? „Maturita mi vyloženě nic nového nepřinesla, ale spíš to byla první prověrka toho, jak jsem schopná se učit a zvládat stres,“ říká o maturitě z chemie na gymnáziu.

Čtěte také

„Naše škola klade velký důraz na praktickou výuku. Už během prvního ročníku se studenti dostanou do laboratoří,“ vyjmenovává Anička, co jí na fakultě zaujalo. „Když jsem šla z gymnázia, tak jsem přesně nevěděla, jakou oblast chemie chci dělat,“ vzpomíná. „První ročník je obecně dost stejný napříč celou školou. Takže není takový problém, když se člověk po půl roce nebo prvním ročníku rozmyslí, že by chtěl přejít na jiný obor, protože má dostatečné množství předmětů splněných a dodělá si jen nějaké odborné.“

„Není to škola, jak se říká zadarmo, vyžaduje vysokou míru samostatné práce, samostudia a přípravy,“ shrnuje svou zkušenost a dodává, že je ale důležité si při studiu udržet svoje koníčky. Anička zpívá ve sboru a na škole mají i orchestr. „Člověk by si měl dávat pozor na míru stresu, aby mu to nepřerostlo přes hlavu,“ uzavírá s tím, že se kromě školy stíhá věnovat i vodní záchranné službě.

Poslechněte si celý díl pořadu o studiu chemie.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.