„Na terapii lidi chodí, ale stydí se a začínají pozdě. Obzvlášť muži,“ říká terapeutka Karin Emily
O tom, že terapie může fungovat až na několikátý pokus v životě, a také o společenských předsudcích vůči lidem s diagnózou, které se můžou projevit přímo v rodině, jste mohli poslouchat ve třetím dílu podcastu Moje terapie. Její hlavní postava Irena má bipolární poruchu nejspíš už od puberty. Až v posledních několika letech však intenzivně zpracovává svá hlavní životní témata pod vedením terapeutky Karin.
„Věřím tomu, že časem se to už změní, ale zatím máme člověka s psychickou poruchou pořád zafixovaného jako nespolehlivého, ať už v práci, nebo v partnerském vztahu,“ říká Karin Emily, která poskytuje terapeutickou praxi kousek od centra Prahy. „Přitom už jen na epizodě o Ireně je vidět, že určité sekvence jejího příběhu zažil v určité podobě každý z nás, i lidé bez diagnózy.“ Podle Karin už dnes lidé do terapie chodí ve velkých počtech, ale často chodí později, než by měli. „Až v momentě, kdy už tu pomoc potřebují akutně.“ Podle Karin je to horší u mužů, kteří se za psychickou nepohodu stydí víc a víc ji zakrývají.
Čtěte také
„U bipolárních klientů to bývá s prožíváním manických a depresivních stavů různé, někdo má více depresí, někdo bývá častěji manický.“ Okolí takových klientů by mělo být podle Karin co nejpozornější. „Málokdy lidé v depresi dávají najevo, jak jim skutečně je, a málokdy je umíme pochopit. Důležité je taky nesnažit se jim zvednout náladu, rozveselovat je, spíš bychom měli být vůči jejich stavům chápaví.“ V rozhovoru Karin vysvětluje také to, proč Irena na terapii s sebou nepřivedla rodiče, ačkoliv vztah s nimi v terapii zpracovávají, ale na několik sezení přizvala svého manžela. Popisuje také, jakým způsobem spolu pracovaly na tom, aby si zpětně přestala dávat vinu a mohla přehodnotit svoje rodinné vztahy.
V čem bylo s psychickou poruchou náročnější žít za minulého režimu? A kvůli čemu je to náročnější dnes? Poslechněte si celý rozhovor s terapeutkou Karin Emily.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
