Najít pěknou věc je štěstí i adrenalin. Na Týdenním swapu se vyměňují věci i poslouchají přednášky
Instruktáž správného swapování dávají u vstupu přímo organizátorky. Lidé s welcome drinky courají po Prostoru 39 na žižkovské Řehořově ulici, odevzdávají nepotřebné věci a pátrají v množství oblečení po něčem, co by rozsvítilo červenou kontrolku jejich vkusu. Z repráků se line uklidňující hudba a po přednáškách se na stolech objeví malé občerstvení. Lucka a Kristýna pořádají svoje swapy v naději, že se budoucnost na nezničené planetě otevírá informovanému spotřebiteli.
Týdenní swap neboli výměna oblečení, ale i jiných nepotřebných věcí, jako jsou kosmetika, dětské hračky nebo vybavení do domácnosti, se koná od 24. do 30. září v Prostoru 39 v žižkovské Řehořově ulici. Kromě stokoruny u vstupu je veškeré potenciálně ulovené zboží zdarma. Událost podporuje Institut cirkulární ekonomiky nebo třeba organizace Potex, která provozuje kontejnery na textil. Díky ní jsou zbylé věci po swapu distribuovány potřebným.
S organizátorkou Lucií Poubovou jsem se bavil o tom, co ji na swapování přitahuje a jaký dopad mají swapy na životní prostředí v porovnání s klasickým nakupováním. Řešili jsme i to, co dělají s neukázněnými návštěvníky, kteří věci z místa vynášejí v neadekvátním množství. Kromě nadšení z uspokojování touhy po věcech, který s normálním nakupováním sdílí, nabízí swap místo individualizované zkušenosti nákupního centra spíš komunitní atmosféru nebo minimálně určitou sounáležitost.
Během pondělního doprovodného programu prezentovala data ze své disertační práce Lucie Nencková z Institutu pro udržitelné podnikaní Vysoké školy ekonomické. Na vzorku více jak tisícovky českých domácností v oblasti spotřebního chování u textilu bylo vidět, že větší polovina Čechů chápe obnošený textil jako odpad. U nás navíc končí vyhozené textilie z 97 % na skládkách. Nencková proto vidí swap jako environmentálně udržitelný způsob, jak nakládat s věcmi, které už nepotřebujeme. Jejich životní cyklus se u nového majitele prodlužuje, a tím se snižuje množství odpadu.
Kulturu nenutit, dovést lidi ke spoluvytváření. V prázdných domech v Praze vznikl Prostor 39 a Barák
Prvním impulzem pro začátek vlastního sociálně citlivého podnikání byl pro něj squating. Nedávno si Radek Wollmann se svými kolegy pronajal nevyužívanou budovu v pražské Řehořově ulici a vznikl Prostor 39. Na pražské Florenci se zase rekonstruuje budova, kde našel zázemí nový projekt Divokých matek. Barák je prý otevřený nápadům.
Zbytek nerozebraných věcí po swapu upotřebí neziskovky, které teď před zimou doplňují stavy zejména teplého oblečení. Jak v rozhovoru zmiňuje organizátorka Lucie, jejich swapy díky svému komunitnímu charakteru umožňují vyhlásit sběr určitého nedostatkového zboží, jako jsou ponožky nebo spodní prádlo, které se pak snadno dostane přímo k potřebným. Pro DIY coworkingový a galerijní Prostor 39 pak poskytnutí zázemí pro Týdenní swap znamená možnost otevřít se víc veřejnosti.
Swapování v sobě má něco ze starého dobrého nakupování. Člověk jde a slídí po nových – v tomto případě spíš ještě neokoukaných – věcech. Nespornou výhodou je, že při výměně věcí nikdo ze zúčastněných neutratí ani korunu. Zážitek ze swapu je diametrálně odlišný od běžného nakupování, Týdenní swap od Swap Prague má milou, komunitní atmosféru a vzdělávací přesah. Donesené věci navíc mají často pro dárce nějakou osobní hodnotu, nesou v sobě skrytou zprávu nebo příběh.
Poslechněte si reportáž z Týdenního swapu, kde se při výměně věcí lidé setkávají a na přednáškách se mohou naučit například minimalizovat šatník nebo se dozvědět něco o cirkulární ekonomice.
Poslechněte si celý rozhovor s Lucií Poubovou o tom, proč pořádá swapy, v čem jí dává výměna věcí větší smysl než nakupování a jaké nástrahy v sobě nese fakt, že na swapu je všechno zadarmo.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
