NASA nabízí ke stažení retro plakáty lákající na výlet do kosmu

03567142.jpeg

NASA dala na svůj web sbírku retro plakátů, které nabídla volně ke stažení ve vysoké, tisknutelné kvalitě. Podobný krok udělala loni i americká technologická společnost SpaceX, ta nabídla ale jen tři retro plakáty, lákající k turistickým výletům do kosmu ve stylu propagandy atomového věku.Ani pro NASA to není poprvé, kdy se rozhodla prezentovat retro plakáty, pár jich vypustila už během minulého roku, teď přidává devět nových a všechny volně ke stažení. Propagační plakát ve stylu 30. let láká třeba k návštěvě PSO J318.5-22, což je extra solární těleso, klasifikované jako hnědý trpaslík, na nikdy nekončící večírky, protože tady přece „noc nikdy nekončí“. Nebo potřebujete naopak více relaxu? Pak navštivte planetu Kepler-16b, což je planeta dvou sluncí, díky čemuž „váš stín bude mít vždy společnost“. A jak plakát dodává, dvojitý západ slunce, to je zážitek, na který jen tak nezapomenete. Čtěte taky: Metropolitní muzeum umění v NYC nabízí zdarma ke stažení 422 knih o umění, Sbohem volným večerům. Newyorská knihovna zveřejnila 180 tisíc archivních snímků a ilustrací

Spustit audio
autor: Karolina Zikmundová
  • Nositelka Nobelovy ceny Světlana Alexijevič chce založit ženské nakladatelství

    16. leden 2020
    Světlana Alexijevič

    Běloruská rusky píšící spisovatelka Světlana Alexijevič, která v roce 2015 získala Nobelovu cenu, nedávno řekla, že má v úmyslu založit ženské nakladatelství.

    O svém plánu se zmínila 10. ledna v rozhovoru pro běloruský týdeník Naša Niva. Alexijevič prohlásila, že „muži jsou všude, kdežto díla ženských autorek se vydávají velmi málo. Založení ženského nakladatelství bude mít příznivý vliv na sebedůvěru spisovatelek, na jejich touhu psát“. Myšlenkou na ženské nakladatelství se prý nobelistka zabývá už asi půl roku. Vzniknout má v nejbližších měsících. Vyhlédnuté už má i autorky, jejichž knihy by chtěla vydat mezi prvními. Patří mezi ně běloruská básnířka Jauhenija Pfljaumbaum, prozaička Eva Viežnaviec a rusky píšící běloruská básnířka a esejistka Taňa Skarynkina. Záměr úspěšné spisovatelky vzbudil v Bělorusku i v Rusku značnou pozornost médií.

    Připomeňme, že k nejznámějším dílům Alexijevič patří prozaický debut Válka nemá ženskou tvář (česky 1986) a Modlitba za Černobyl (česky 2002). Nobelovu cenu spisovatelka získala v roce 2015 za knihu Doba z druhé ruky s podtitulem Konec rudého člověka, v níž prostřednictvím rozhovorů vytvořila alternativní podobu novodobé historie bývalého Sovětského svazu. Ocenění Alexijevič akademie zdůvodnila „polyfonním literárním stylem, který je dokumentem utrpení a odvahy naší doby“.

    Knihou Modlitba za Černobyl se inspirovali i tvůrci úspěšného loňského seriálu HBO Černobyl. Loni v červenci v Bělorusku vzbudila jistý rozruch slova Alexijevič o tom, že „sama v životě milovala i ženy, i muže“.

  • Seriálový Pán prstenů už má svou tvář. Amazon odhalil jména hlavních hereckých představitelů

    15. leden 2020
    Středozem J. R. R. Tolkiena

    O tomto projektu pořád ještě nevíme skoro nic konkrétního, přitom natáčení má začít už v únoru. Jisté je snad jen to, že americký logistický gigant z něj chce udělat pompézní seriálovou událost, na které rozhodně nebude šetřit dolary.

    V nastavených mezích stupňovaného napětí a fanouškovského očekávání proběhlo i představení těch, které bychom měli na televizní obrazovce pravidelně vídat. Dozvěděli jsme se totiž jen jména, ale už ne to, které role dotyční herci ztvární. Z dosavadních náznaků tak můžeme jen tušit, že Robert Aramayo, kterého jste mohli sledovat ve Hře o trůny nebo Mindhunterovi, se zhostí hlavní hrdinské postavy Beldora. Jeho antagonistou a největším padouchem série bude Oren v podání Josepha Mawlea, známého divákům rovněž ze Hry o trůny nebo Ripper Street. Mladou Galadriel ztvární Morfydd Clark, která má v poslední době nabitý program – mohli jste ji spatřit ve dvou stále ještě aktuálních televizních hitech britské provenience, Drákulovi a Jeho temných esencích.

    Seriálem zpracovávané události budou tedy zjevně prequelem k úspěšné filmové trilogii. Můžeme se tedy jen domýšlet a znalci Tolkienova díla doplňovat, do které postavy se vtělí Owain Arthur (Hard Sun), Nazanin Boniadi (Homeland, Jak jsem potkal vaši matku), Tom Budge (The Proposition), Ismael Cruz Córdova (The Mandalorian), Ema Horvath (The Gallows Act II), Markella Kavenagh (Romper Stomper), Sophia Nomvete, Megan Richards, Dylan Smith, Charlie Vickers, Daniel Weyman nebo Tyroe Muhafidin. Z předestřeného seznamu lze vyčíst, že tvůrci seriálu dali dohromady pozoruhodný mix hereckých osobností různých národností, mezi nimiž asi nepřekvapivě mírně převažují původem Britové.

  • Kvůli smogu je omezena doprava v některých italských městech

    15. leden 2020
    Smog ve Vatikánu

    Největší italská města byla nucena vykázat tisícovky dopravních prostředků ze silnice poté, co v nich již několik dní přetrvával smog. Abnormální znečištění vzduchu hlásí v Miláně, Římě, Turíně, Benátkách a některých částech regionu Emilia-Romagna. Tento stav trvá již 10 dní.

    Vzhledem k tomu, že se podle předpovědi neočekává zlepšení kvality vzduchu dalších několik dní, zavedla některá města omezení řízení motorových vozidel, centrálního vytápění, užívání otevřeného ohně a zcela zakázala naftová vozidla v centru Říma, což by mělo ovlivnit až 700 000 řidičů. Poplach se týká kontaminace jemnými prachovými částicemi známými jako PM10, které jsou spojovány s respiračními chorobami, alergiemi, otravou a rakovinou. Na vině je zřejmě částečně teplé a bezvětrné počasí, které znesnadnilo běžné proudění, a tak se vytvořil smog napříč velkou částí Itálie.
    Povolený limit pro výskyt PM10 je v Itálii 50 mikrogramů na metr krychlový, pokud se hodnota dostane nad tuto hranici, je kvalita ovzduší považována za zdravotně závadnou a nebezpečnou

    Zamoření ovzduší je obvykle nejhorší v severní Itálii, kde hustě osídlená města, průmysl a zemědělství vytváří emise a hory je zachycují v nížinách. Průmyslová Brescia, Monza, Milán, Turín, Benátky a další města v Pádské nížině pravidelně překračují bezpečné limity. Ale také Řím, kde mořské větry většinou rozhání výfukové plyny kontaminující vzduch, zaznamenal tento měsíc zhoršení. Nejméně čtyři z 15 monitorovacích stanic v Římě naměřily v neděli nadlimitní znečištění

  • Vědci sestavili první roboty kompletně z živých buněk – xenoboty

    15. leden 2020
    Vědci sestavili první roboty kompletně z živých buněk – xenoboty

    Kdyby jim byl umožněn přirozený vývoj, proměnily by se kmenové buňky odebrané z žab v kožní a srdeční tkáň uvnitř živých zvířat. Místo toho bylo z těchto buněk v konfiguracích designovaných algoritmy a konstruovaných lidmi sestaveno něco nového – první roboti, kteří se skládají čistě z živých buněk.

    Tvůrci je nazývají xenoboti. Jedná se o submilimetrové tečky obsahující pět set až tisíc buněk, které jsou schopné pohybovat se po Petriho misce. Jedná se o živý organismus nebo orgán, se kterým se dosud nikdo nesetkal. „Jsou to nové živé stroje. Nejde ani o tradiční roboty, ani o některý z dosud známých druhů zvířat,“ řekl počítačový vědec a robotik Joshua Bongard z Univerzity ve Vermontu. Vytvoření xenobotů vyžadovalo užití superpočítače a algoritmu, který by mohl virtuálně propojit několik stovek srdečních a kožních žabích buněk v různých sestavách (něco jako dílky lega) a simulovat výsledky. Kožní buňky mají funkci lešení, drží vše pohromadě, zatímco ty srdeční uvádí xenoboty do pohybu.

    Přestože jsou buňky týmem nazývány živé, záleží na tom, jak definujete živé stvoření. Organismy z nich vytvořené nejsou schopné se samy rozvíjet, nemají reprodukční orgány a nemohou se množit. Když buňkám dojdou živiny, stanou se z živých robotů malé skupiny mrtvých buněk. Jsou tedy biologicky rozložitelní, což je jejich výhodou oproti železným nebo plastovým robotům. Stadium, ve kterém se aktuálně nachází, je dělá relativně neškodnými. Je zde ale možnost v budoucnu z nich vyvinout třeba biologické zbraně. „Umíme si ale představit různé pozitivní varianty užití živých robotů, např. vyhledávání radioaktivních kontaminací, shromažďování mikroplastů v oceánech, cestování v tepnách za účelem zbavit jich plaku,“ říká biolog Michael Levin z Tuftsovy univerzity.

  • Odvážná fena zachránila během australského lesního požáru přes 220 ovcí

    15. leden 2020
    Pes

    Nebojácná fena se na začátku tohoto měsíce zasloužila o záchranu celého stáda ovcí. Všechny by bez ní pravděpodobně uhořely při jednom z australských lesních požárů.

    Prvního ledna 2020 kolem čtvrté hodiny ranní uviděl Stephen Hill, jak se oheň blíží k farmě jeho sestry v Corryongu v Austrálii. Rozhodl se proto vyrazit co nejrychleji k hospodářství a s sebou vzal i svou šestiletou fenku Patsy. Na čtyřkolce dojeli až na pole, kde ovce pobíhaly. Patsy je rychlostí blesku shromáždila a pak začala stádo nahánět do stodoly, zatímco se majitelka farmy snažila utlumit plameny traktorem a vodním čerpadlem. Díky rychlé reakci fenky byly skoro všechny ovce ze stáda o zhruba 220 kusech před požárem zachráněny. „Sám člověk si s ovcemi moc neporadí. Bez schopného psa je opravdu těžké je přesvědčit, aby se někam přemístily nebo utvořily formaci,“ řekl Hill NBC News.

    O Patsyině hrdinském činu informovaly různé mezinárodní zpravodajské servery a sociální média. Majitelé kříženky ovčáka a teriéra jí nyní založili na Instagramu profil Patsythecorryongwonderdog, kde sdílí střípky z Patsyina života. Ten za velmi krátkou dobu získal několik tisíc sledujících. Australští meteorologové zatím doufají, že předpověď pro tento týden, která slibuje srážky, přinese tolik potřebný oddech australskému venkovu od lesních požárů.

  • Ukrajinská kavárna chce peníze po hostech, kteří tam vytáhnou počítač

    15. leden 2020
    žena v kavárně – kavárna – snídaně

    Problém s návštěvníky, kteří u jedné kávy celé hodiny pracují, se rozhodla svérázným způsobem vyřešit kavárna v ukrajinském Charkově. Od každého návštěvníka, který tu byť jen vytáhl počítač, začali zaměstnanci podniku požadovat platbu za stůl. Cena se v přepočtu pohybuje mezi 140 až 280 korunami za hodinu a závisí na denní době, nejvyšší je mezi pátou a sedmou večer.

    Srovnáme-li tuto cenu s tím, jaké částky požadují jiné ukrajinské coworkingy, není to zrovna málo, například v populárním kyjevském podniku Časopys se platí kolem 200 korun za den. Informují o tom ukrajinské městské stránky Chmaročos. Vedení kavárny médiím sdělilo, že tak chce předejít tomu, aby se jejich podnik změnil v coworkingový prostor. Někteří návštěvníci rozhodnutí chápou, jiní na sociálních sítích vyslovují nesouhlas. Charkovanka Olha Hužva například na Facebooku napsala: „V mém případě stačilo vzít do ruky smartphone a personál mě hned začal podezírat, že v jejich podniku snad tajně pracuji.“ Ptá se, jak budou zaměstnanci kavárny rozhodovat o tom, „jestli se u kávy bavíme o osobních věcech, nebo probíráme byznys plán“. Oblíbená kavárna později na výtky ze strany návštěvníků reagovala upřesněním, že poplatek bude personál vyžadovat i od hostů s počítačem až po uplynutí jedné hodiny od poslední objednávky.

  • Nové album Man Alive! od King Krula vyjde už v únoru. Poslechněte si první singl

    14. leden 2020
    King Krule

    Archy Marshall, vystupující (krom jiných) pod pseudonymem King Krule, oznámil, že jeho třetí album Man Alive! vyjde už 21. února. Navazuje tak na loňské video Hey, World!, kde jsme si od něj mohli poslechnout akustické verze čtyř nových skladeb.

    King Krule je velmi úspěšný hudebník, který se potkal s nadšenými ohlasy kritiky u svých obou předešlých desek, tedy jak u prvotiny 6 Feet Beneath the Moon, tak u alba The Ooz z roku 2017. Před dvěma lety v Praze v klubu Roxy odehrál koncert. Společně s oznámením alba vypustil Marshall do světa video prvního singlu z nové desky, pojmenovaného (Don’t Let The Dragon) Draag On. Video si režíroval sám. Můžete si ho pustit dole, stejně tak jako se můžete podívat na obal alba a seznam skladeb, které na něm budou.

  • Realita je ještě podivnější než fikce, říká spisovatel a vynálezce slova kyberprostor William Gibson

    14. leden 2020
    William Gibson

    Asi nejvlivnější žijící sci-fi spisovatel William Gibson, autor, který poprvé použil termín „kyberprostor“, mluvil s britským deníkem Guardian o tom, jak se snaží držet krok s dnešní realitou, která se mu zdá být ještě nepravděpodobnější než fikce.

    Gibsona v roce 1984 proslavila novela Neuromancer, ve které se poprvé objevily pojmy jako kyberprostor, virtuální realita, matrix nebo internet. Nejznámější a zároveň velmi vystihující promluvou z jeho tvorby je vizionářská věta „budoucnost už je tady, jen prostě není příliš rovnoměrně distribuovaná“. V Gibsonově futuristické tvorbě totiž už teď čtenáři běžně žijí – ve virtuálních digitálních prostorech, s umělou inteligencí a nekonečnými možnostmi, jak upravit lidské tělo, s agresivním marketingem a brandingem všude okolo. „Neuromancera jsem mohl napsat, protože jsem o počítačích nevěděl nic, doslova vůbec nic,“ vysvětuje Gibson deníku Guardian okolnosti vzniku své neznámější knihy, za kterou dostal řadu ocenění. „Pracoval jsem prostě s poetičností jazyka lidí, kteří v oněch 80. letech v oboru IT pracovali. Stál jsem v baru na sci-fi konferenci v Seattlu a poslouchal rozhovory prvních počítačových programátorů. Neměl jsem tušení, o čem mluví – bylo to mimo jiné poprvé, kdy jsem slyšel slovo ‚rozhraní‘ používané jako sloveso. Úplně jsem omdlel, páni, to je sloveso!“ dodává Gibson a zamýšlí se, že nový a tajemný jazyk tehdy fungoval i proto, že neexistovaly internetové vyhledávače. Proto se v jeho raných románech objevují věci, které technicky nedávají smysl. „Když jsem chtěl v Neuromancerovi zdůraznit, že hrdina má opravdu velké kyberprostorové těžkosti, nechal jsem ho prostě křičet: ‚Kde je modem?! Potřebuju modem, jinak jsem v hajzlu!‘ Nevěděl jsem, co to znamená, ale zdálo se mi, že to zní vážně dobře,“ uzavírá světoznámý autor. Na konci ledna vychází ve Spojených státech nový Gibsonův román Agency. Čtenáře vrátí v čase do roku 2017, kdy americké prezidentské volby vyhraje Hillary Clinton.

  • Oceány se podle nové studie ohřívají rekordně rychle

    14. leden 2020
    Oceán a pláž

    Oceány platí podle vědců za lakmusový papírek klimatické krize, absorbují totiž 90 % tepla zachyceného skleníkovými plyny. Teplota oceánů je teď na rekordních úrovních a ukazuje podle deníku The Guardian jediné: planeta se neoddiskutovatelně zahřívá čím dál víc a čím dál rychleji.

    Nová analýza týmu profesora Johna Abrahama z University of St. Thomas v Minnesotě v USA ukazuje, že posledních pět let bylo nejteplejších v celé historii měření. Množství tepla, které v oceánech přibylo, si podle vědců můžeme představit tak, jako by každý člověk na planetě měl den a noc zapnutých 100 mikrovlnek najednou. Teplejší oceány zapříčiňují silnější bouřky a narušují vodní cyklus, takže se objevuje víc povodní, sucha a požárů. Hladina oceánů navíc neúprosně stoupá. „Ne teplota vzduchu, to oceány nám skutečně ukazují, jak rychle se Země otepluje,“ vysvětluje autor studie Abraham. „Zjistili jsme, že rok 2019 nebyl nejteplejším rokem v historii, ale přinesl největší roční nárůst teploty za poslední dekádu,“ doplňuje další člen týmu Michael Mann.

    Analýza, kterou vědcům otiskl vědecký časopis Advances In Atmospheric Sciences, využívá oceánská data ze všech dostupných zdrojů ze 3 800 volně se vznášejících plavidel rozptýlených po oceánech i z podmořských termografů. Výsledky ukazují, že teplota rychleji a rychleji stoupá tak, jak se skleníkové plyny akumulují v atmosféře od roku 1987 do dneška se oceány oteplily čtyřikrát víc než v období 1955 až 1986. S tím souvisí i stoupající hladina moří za posledních deset let je nejvýš od roku 1900, kdy se údaje začaly zaznamenávat. Vědci očekávají, že do konce století stoupne hladina moře o jeden metr, což je podle deníku The Guardian dost na to, aby voda připravila o domov 150 milionů lidí po celém světě.