„Naše největší prohra je, že vychováváme skrz pocity viny,“ říkají trenéři Rodičovské posilovny

11. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy děti - ztracené děti

Psycholožka Ivana Štefková a terapeut Jan Vávra pomáhají jako autoři různých podpůrných projektů rodičům zvládat standardní i neobvyklé situace. „Dali jsme děti na první místo, soustředíme se jen na ně a neustále řešíme, čím je rozvíjet. Přitom bychom měli dělat radost sobě a dělat to, co baví nás. Děti naše radost svede a rády se přidají,“ vysvětluje Ivana Štefková.

Dospělí mají podle Jana Vávry často fixní představu o tom, jak by mělo rodičovství vypadat, a nedokážou pružně reagovat na danou situaci. „Potácí se mezi různými přístupy. Říkají si ‚teď bych měl být hodný, teď bych měl být přísný, teď bych měl držet řád‘ a podobně. Často porazí sami sebe představou, jakými rodiči by měli být,“ říká autor kurzu Výchova bez poražených.

Čtěte také

Ivana Štefková pomáhá v Rodičovské posilovně hledat zdroje každodenní radosti a posilovat odolnost. „Ty nejspolehlivější zdroje máme v sobě. Jsme velmi orientovaní na to, co nám říká svět okolo, každý z nás má přitom jasnou představu o tom, co jemu nebo jeho dítěti dělá dobře. Hlasy zvenčí to překřikují,“ vysvětluje psycholožka. „Naší největší prohrou je, že vychováváme skrz pocity viny, svoje nebo svých dětí,“ dodává.

Z vlastního průzkumu na téma Co nás trápí v době covidové taky Štefková ví, že rodiče se teď často potýkají s paralyzujícím strachem. „Tenhle strach v dospělosti už běžně nezažíváme, a najednou ho teď cítí každý z nás – bojí se smrti, války nebo o zdraví rodiny a o přežití. To je unikátní situace a takhle zatěžující situaci zažívají mnozí z nás poprvé v životě,“ upozorňuje.

Co jsou tak často diskutované vnitřní zdroje a kde je mají rodiče hledat? Poslechněte si Houpačky s Janem Vávrou a Ivanou Štefkovou.

Spustit audio