Násilí, ponižování, ale i naděje v lepší zítřky. Tak vypadá život indických „nedotknutelných“

Za textilními výrobky z Indie stojí často otřesné podmínky dělníků v továrnách
Za textilními výrobky z Indie stojí často otřesné podmínky dělníků v továrnách

„Když jsem poprosila sousedy o vodu, nalili mi ji do misky pro psa, protože jinou si prý nezasloužím.“ Tak vypadá jedno ze svědectví indických dalitů, tedy takzvaných nedotknutelných, lidí na samém okraji kastovního systému. Přestože je v Indii diskriminace lidí na základě kastovní příslušnosti zakázaná, miliony lidí čelí denně urážkám právě kvůli svému původu. Martin Ocknecht přímo v indické Bombaji zjišťoval, s jakými překážkami se musí tito lidé stále potýkat.

Dnes žije v Indii přes 200 milionů dalitů, tvoří tak zhruba 17 % obyvatel. Díky tomu jsou i výraznou voličskou skupinou. Jejich potenciál si uvědomuje řada politických stran a svůj program v posledních letech upravují tak, aby vyhovoval i zájmům nedotknutelných. V červenci roku 2017 byl indickým prezidentem zvolen Rám Náth Kóvind pocházející právě z vrstvy dalitů. Mohlo by se zdát, že volba nedotknutelného hlavou státu je znakem pokroku a rozvoje indické společnosti. Podle dalitského podnikatele Aruna ovšem neustálé poukazování na původ prezidenta svědčí spíš o opaku. „Proč lidé zdůrazňují, že je naším prezidentem dalit? Předtím jsme přece měli spoustu prezidentů a nikdo se nepozastavoval nad tím, z jaké pochází kasty. Teď je to ale pro lidi téma. Náš prezident byl zvolen díky svých schopnostem, díky svému vzdělání, díky své službě společnosti. Proto je indickým prezidentem. Ne proto, že je dalit,“ neskrývá své rozhořčení Arun.

Přes oficiální proklamace o rovnosti všech obyvatel Indie je tamní společnost hluboce rozdělena nejen na základě náboženství, ale i kasty. Platí přitom, že situace je víc vyostřená na venkově než ve městech, kde se kastovní rozdíly stírají. Jen v loňském roce zaznamenala indická policie přes čtyřicet tisíc útoků na příslušníky nižších kast. V průměru jsou tak denně dva dalité zavražděni a sedm dalitských žen znásilněno. Počet útoků navíc meziročně stoupá. Odborníci to přisuzují zejména rostoucí síle a potenciálu dalitů, kteří se stále hlasitěji dožadují svých práv, a naráží tak na odpor většinové společnosti.

Kastovní systém v Indii

Původ indického kastovního systému zůstává nejasný. Objevují se teorie o původu na základě vykonávané profese, nebo naopak v souvislosti s příchodem národa Árijů a jeho podmaněním původního drávidského obyvatelstva. Kastovní systém znamenal rozdělení obyvatelstva na varny, tedy na odlišné vrstvy. Každá varna představuje část lidského těla a má přidělenou barvu:

  • Bráhmani (kněží) – ústa; barva bílá
  • Kšatrijové (válečníci, politici, státní správa) – paže; barva červená
  • Vaišjové (obchodníci, řemeslníci a zemědělci) – stehna; barva žlutá
  • Šúdrové (služebníci, dělníci, bezzemci) – chodidla; barva černá

    Mimo toto rozdělení stojí dalitové (nedotknutelní), také páriové či čandalové, kteří nepatří do žádné varny. Tradičně vykonávali tu nejšpinavější práci, žili pod hranicí chudoby, a ostatní varny je tedy považovaly za nečisté. Jejich přítomnost nebo už jen samotný jejich stín může způsobit rituální poskvrnění. (S využitím knihy Pavla Honse: Kasta, a basta!, Academia, Praha, 2019)

Většina dalitů žije v důsledku svého původu, nedostatečné emancipace a špatné úrovně vzdělání stále na hranici bídy. Najdou se ovšem i výjimky. Kalpana Saroj byla ve dvanácti letech donucena k sňatku s o deset let starším mužem. Po svatbě žila spolu s rodinou manžela ve slumu a pracovala jako šička v továrně. Kvůli neustálému psychickému a fyzickému násilí se nakonec s manželem rozvedla a později začala podnikat. V obchodě s realitami se jí dařilo a postupně nakupovala další společnosti. Ne všichni se ovšem s jejím úspěchem smířili.

Indický slum Dharawi

„Když se mi začalo dařit v nemovitostech, tak to spoustě lidí vadilo. Jednak proto, že jsem dalitka, jedna proto, že jsem žena. Najali dokonce útočníka, aby mě zabil. Naštěstí se vraždě podařilo zabránit. Policisté mi tenkrát řekli, abych myslela na svoji bezpečnost. Od té doby s sebou stále nosím revolver. Jsem buddhistka a nechci nikoho zabít. Pokud by na mě ale kdokoliv zaútočil, tak se budu bránit,“ popisuje svoje zážitky Saroj. Dnes patří s majetkem v přepočtu dvě a půl miliardy korun mezi nejbohatší indické podnikatelky. BBC o ní natočila tři dokumentární filmy, stala se řečníkem projektu TedX a díky svému boji za práva žen obdržela řadu ocenění. Svým příběhem tak mimo jiné inspirovala tvůrce oscarového snímku Milionář z chatrče.

Martin Ocknecht v Bombaji zjišťoval, jak vypadají pracovní podmínky dalitských dělníků v největším indickém slumu Dharavi, na základě čeho lze dnes příslušníky nižších kast rozpoznat a jestli vůbec existuje naděje na důstojnější život dalitů. Poslechněte si celou reportáž.