Našimi grafikami chceme jednoduše popsat rizika klimatické změny, říkají členové organizace Fakta o klimatu
Organizace Fakta o klimatu shromažďuje data vědeckých institucí typu ČHMÚ, NASA či Eurostatu. Za sebou má rok fungování, během kterého zveřejnila na svém webu desítky infografik, aktuálně vydává Atlas klimatické změny. „Na začátku projektu jsme si říkali, že už to před námi někdo musel zpracovat, ale na webech vědeckých institucí ani ministerstva životního prostředí jsme nic nenašli. Tak jsme se do toho pustili sami,“ říká jeden ze členů Ondráš Přibyla.
Podobné integrátory dat podle něj chybí nejen u nás, ale v podstatě v celé Evropě. „V dlouhodobém horizontu bychom chtěli, aby naše infografiky vedly k moudrým rozhodnutím, která jsou založena na faktech. A aby téma o klimatu začalo pro naše politiky skutečně existovat,“ dodává Přibyla smysl celého projektu, na kterém aktuálně pracuje okolo 13 lidí, z nichž někteří žijí v Londýně nebo Curychu.
„Je ale samozřejmě důležité, aby otázky klimatu nebyly jen marketingovým tématem pro získání voličů,“ doplňuje ho Jan Krčál. Některé změny k lepšímu v souvislosti s klimatem se podle Přibyly nicméně už dějí. „Před dvěma lety by si někdo těžko dokázal představit, že by mohla existovat uhelná komise, teď mají dvoje noviny prakticky pravidelnou klimatickou rubriku,“ vyjmenovává a zdůrazňuje, že je důležité, aby se z otázky „věření“ na klimatickou změnu přešlo na její „pochopení“.
Jak si vede Česká republika ve snižování emisí od roku 1990 do současnosti? V jakých odvětvích se emise podařilo snížit, kde stagnují a kde naopak rostou? Co bude obsahem chystaného Atlasu klimatické změny? Poslechněte si celý rozhovor s Ondrášem Přibylou a Janem Krčálem z organizace Fakta o klimatu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
