Ne všichni jsou hodní a ne všem se dá věřit, vysvětluje herec Oskar Hes

„Vůbec nebývám zasmušilý. Spousta lidí si užívá, když je jim smutno, utápí se v tom. Když se to stane mně, jsem na sebe naštvaný. A když jsem smutný dlouho, jenom si říkám, proč,“ říká Oskar. „Dojímá mě, když si člověk uvědomí, jak lehké je žít. Lehkost bytí. Jsou momenty v životě, kdy si člověk řekne, o co vlastně jde, co řeší – vždyť je zdravý a má se dobře,“ dodává.

Důležitým tématem rozhovoru byl také jeho vztah se zesnulým otcem, choreografem Richardem Hesem. „Někdy mi chybí, že jsem některé věci neprobral s tátou. Samozřejmě jsem měl mámu, za to jsem hrozně rád, ale cítím se ochuzený, že jsem neměl tu možnost. Často na něj myslím,“ přiznává Oskar.

A co jeho pohled na to, jestli a jak dát sbohem svému starému já? „Bojíš se stát někým jiným, ale zároveň je ten proces nevyhnutelný. Teď se malinko zoceluji skrze ostatní lidi, už nejsem dítě, které by na každém vidělo to nejlepší. Protože ne všichni jsou hodní, ne všichni chtějí pro tebe to nejlepší a ne všem se dá věřit. Musel jsem se naučit nedávat všem všechno najevo,“ uzavírá herec.

Bojí se smrti, nebo spíše umírání? V čem je podobný svému tátovi? Proč dostává trpitelské role? A co obdivuje na Josefu Hasilovi, reálné předloze své poslední role? Poslechněte si nový díl Pochlap se s nadaným hercem Oskarem Hesem.