Největší proměny chování byly u nejmladší generace, říká sociolog Daniel Prokop o velkém výzkumu karantény
Jak jsme prožívali nouzový stav, kdy se veřejný život v zemi zastavil v důsledku vládních opatření proti šíření nového typu koronaviru? Právě na tohle hledal odpovědi obsáhlý výzkum, na kterém se podílel i sociolog Daniel Prokop. Ten se dlouhodobě zabývá také tématy sociálních nerovností nebo vzdělávání a právě jejich optikou interpretoval získaná data v našem studiu.
V rámci výzkumu bylo v několika vlnách osloveno přes 2500 respondentů podle vzorku kopírujícího složení dospělé populace. Březnové dny po zavedení nouzového stavu s sebou nepřekvapivě nesly velký nárůst stresu a obav o budoucnost. „Na to mělo primárně vliv informování médií, protože osobní zkušenost s virem mělo jen minimum lidí. S nakaženým člověkem se alespoň nepřímo znalo jen 14 procent dotazovaných,“ potvrzuje Daniel Prokop.
Výrazně přitom narostly obavy u žen. „Je to dáno větším počtem důchodkyň než důchodců, zároveň na ženy situace možná dopadla více, byly to často samoživitelky, a ocitly se tak v ekonomické tísni.“ Samotné chování se během karantény nejvíce proměnilo u nejmladší generace. „Jak se zavřely školy, tak lidé do devětadvaceti let přešli z extrémní aktivity do velké pasivity. A pak se zase nejrychleji vrátili k normálu,“ popisuje Prokop.
Čtěte také
Méně kvalifikovanou část společnosti zasáhla krize hned dvakrát. „Na home office zůstávali převážně lidé s maturitou a mnohem lépe se jim pak udržoval i ten sociální distanc – nejezdili MHD nebo nechodili ani tolik nakupovat,“ vysvětluje sociolog. „Lidé bez středoškolského vzdělání nepřestávali cestovat do práce a zároveň zaznamenali vyšší propady příjmů, protože jim firmy častěji osekávaly úvazky a více se takovýchto lidí zbavovaly.“
Dramatickou zkouškou prošlo také školství a podle Prokopa se tím dále obnažily jeho systémové nedostatky. „Například se extrémně lišilo, jestli učitelé známkovali nebo ne. Ministerstvo doporučilo známkování omezit, jenomže problémem školství je, že vedle ministerstva existuje asi 2500 zřizovatelů škol a mezi nimi není žádný střední článek řízení, který by kontroloval, jestli to ty školy opravdu dělají, a nějak metodicky by jim pomáhal,“ popisuje sociolog. „Děti byly při výuce na dálku omezeny technikou a rodičům obecně přišlo, že je výuka přehlcená.“
V čem by se mohlo školství po koronakrizi posunout? A kde měla své díry finanční pomoc od státu? Poslechněte si celý rozhovor se sociologem Danielem Prokopem.
Související
-
Sociolog Daniel Prokop: Češi přijmou cokoliv, co označíme za...
„Náš nedávný průzkum ukázal, že například vystoupení Miloše Zemana 17. listopadu a jeho způsob uctění tohoto výročí byl zhruba polovině respondentů jedno, nebo o té...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
