Někdy jsem první člověk, který jim říká, že násilí je nepřijatelné, říká psycholog o práci s agresory
Když se mluví o domácím násilí, většinou je pozornost společnosti věnována obětem. Nejčastější radou je násilníka opustit. Podle psychologa Jiřího Améra z organizace SPONDEA, která kromě pomoci obětem nabízí i terapii pro původce domácího násilí, je ale změna možná.
Popsat typického pachatele domácího násilí není snadné. Psycholog s nadsázkou říká, že jím může být „zedník i právník, mlékař i lékař“. Podle výzkumů však má většina z nich společné to, že byli v dětství nějaké formě domácího násilí sami vystaveni, ať už se stali jeho obětí nebo svědkem. V důsledku toho mohou někdy takové zacházení považovat za normální. „Někdy jsem první člověk, který se s nimi otevřeně baví o násilí a který jim říká, že násilí je nepřijatelné,“ popisuje Amér.
Čtěte také
Jen menší část klientů přichází do terapeutického programu Chci ovládnout vztek, který nabízí nezisková organizace SPONDEA v Brně, z donucení – například proto, že jej mají nařízený soudem či doporučený Orgánem sociálně právní ochrany dětí. Většina klientů přichází dobrovolně, sami mají zájem změnit své chování.
Součástí terapie bývá vedle hledání jiných možností, jak pracovat se vztekem, i získání náhledu na vlastní chování. „Je těžké si připustit, že biju někoho, koho mám rád. Je snazší to popírat, bagatelizovat, dělat, že se nic neděje nebo tomu dávat nálepku, že je to v pořádku, že na to přece mám nárok,“ říká psycholog.
Co bývá pro původce domácího násilí tím rozhodným okamžikem, který ho přivede do terapie? Jaká je šance, že se takový člověk změní? A jak mohou oba partneři přispívat k domácímu násilí? Poslechněte si Diagnózu F s psychologem Jiřím Amérem.
Související
-
Domácí násilí je programové jednání, tyran ví, co dělá, říká prezidentka Bílého kruhu bezpečí
Zda v uplynulých měsících, kdy nás vládní opatření proti šíření koronaviru nutila být více spolu doma, přibylo v Česku domácího násilí, se ukáže až časem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.