Německo na cestě k legalizaci konopí. Lidé by mohli držet až 50 gramů pro osobní potřebu

Takzvané právo na odpojení opravňuje zaměstnance ignorovat ve svém volném čase pracovní komunikaci. Austrálie se tak přidala ke dvěma desítkám zemí, ve kterých už podobná pravidla platí. První je zavedla Francie, kde tata práva zákonem garantují od roku 2017. Informuje o tom server BBC.

Francouzské úřady na jejich dodržování pečlivě dbají. Důkazem může být případ společnosti Rentokil Initial. Ta dostala pokutu ve výši 60 000 eur (asi jeden a půl milionu korun), protože nutila své zaměstnance, aby byli neustále dostupní na telefonu.

Otázka nastavení toho, kdy končí pracovní doba a začíná volný čas, se stala aktuální s nástupem digitálních technologií a rozšířením chytrých telefonů. Letos je to přesně 30 let, co se první smartphone objevil. Dostal jméno Simon a 16. srpna 1994 se začal prodávat ve Spojených státech. I když z dnešního pohledu to byla spíš taková „chytrá cihla“. Vážil totiž přes půl kilogramu, což by dnes odpovídalo třem až čtyřem smartphonům.

„Před příchodem digitálních technologií měli zaměstnanci všechen volný čas pro sebe,“ popisuje John Hopkins z australské univerzity v Melbourne. Dodal, že dnes jsou pracovní telefonáty a zprávy na dovolené nezdravou normou. Právě to by ale měl nový zákon změnit. „Když zaměstnanci lépe odpočívají a lépe slaďují svůj pracovní a soukromý život, jsou méně nemocní a k zaměstnavateli bývají loajálnější,“ řekl Hopkins. „Vše, co je prospěšné pro zaměstnance, je nakonec výhodné i pro zaměstnavatele,“ dodal.

Vědci z univerzity v Edinburghu a univerzity v Dundee budou v rámci celosvětového výzkumu nazvaného NEURii zkoumat snímky CT a MRI pacientů ze Skotska pořízené v průběhu více než deseti let. Tým chce pomocí umělé inteligence a strojového učení porovnávat obrazová data s propojenými zdravotními záznamy a hledat vzorce, které by lékařům pomohly lépe určit riziko vzniku demence. O výzkumu informuje The Guardian.

Cílem vědců je vytvořit digitální nástroje, které mohou radiologové používat při skenování pacientů. To usnadní diagnózu rizika demence. Nové nástroje by také měly pomoct urychlit vývoj přesnější léčby nemoci.

Podle odhadu se počet lidí trpících demencí do roku 2050 celosvětově téměř ztrojnásobí. 153 milionů lidí s touto diagnózou pak může ohrozit systémy zdravotní a sociální péče. Náklady spojené s demencí už nyní celosvětově přesahují 1 bilion dolarů (cca 22 a půl bilionu korun) ročně, ukazuje výzkum.

Podle profesora Emanuela Trucca, odborníka na umělou inteligenci a lékařské zobrazování v Dundee bude nově získaný obrovský soubor dat pro neurovědce velmi užitečný. „Pokud se nám tento koncept podaří úspěšně ověřit, budeme mít k dispozici sadu softwarových nástrojů,“ vysvětluje. Vědci by je chtěli zapojit do rutinních radiologických operací, aby mohly pomáhat při klinickém rozhodování a co nejdříve na riziko demence upozornit. Se souhlasem komise pro veřejný prospěch a ochranu soukromí v oblasti zdravotnictví a sociální péče vědci oskenují až 1,6 milionu snímků.

Jeden z vedoucích projektu, profesor Will Whiteley z edinburského Centra pro klinické vědy o mozku, říká: „Lepší využití jednoduchých skenů mozku k předvídání demence povede k lepšímu pochopení nemoci a potenciálně i k včasnější diagnostice jejích příčin.“ Pokud se vědcům podaří shromáždit údaje od velké skupiny vysoce ohrožených osob, které pak dají souhlas k účasti na studiích, mohou vědci začít vyvíjet také nové léčebné postupy.

Abubakar nepase dobytek v metropoli z vlastní vůle. Jde o nutnost. Jeho rodina pochází ze státu Katsina na severu země. Z pastvin se tady kvůli změně klimatu stala neúrodná poušť. Do Idu - méně rozvinuté části Abuji - se přestěhovali před mnoha lety. Teď jsou tu ale sídliště, rozsáhlý železniční komplex a různé průmyslové podniky. Situaci popisuje agentura AP.

„Naše osada v Idu byla zničena“, říká pastevec. „Křoví, které jsme používali pro dobytek, město nechalo vykácet,“ vysvětluje. To donutilo jeho rodinu potulovat se kvůli pastvě po hlavních ulicích.

Pastevci kmene Fulani, jako je Abubakar, jsou tradiční kočovníci a dominují v západoafrickém dobytkářství. Tlaky modernizace a klimatické změny způsobené člověkem narušují jejich způsob života.

„Je to skličující,“ říká předseda nigerijské asociace chovatelů dobytka Miyetti Allah, která se zabývá ochranou fulanských pastevců. „Pastevci vodí dobytek všude tam, kde najdou zelenou trávu a vodu, aby krávy přežily.“ Nigerijská vláda slíbila, že se problémem bude zabývat. Chce chovatelm nabídnout oplocené rezervace a zřízení nového ministerstva pro rozvoj chovu dobytka. Zatím ale nebyl jmenován žádný ministr.

V Nigérii žije více než 20 milionů krav, které většinou vlastní pastevci Fulani. Navzdory své velikosti je však podle amerického Úřadu pro mezinárodní obchod téměř 90 % místní poptávky pokryto dovozem. Podle Ngelzarmy je to známkou neefektivity tohoto odvětví, protože krávy stresované neustálým stěhováním a špatnou stravou nedokážou produkovat dost mléka.

Začátkem srpna zveřejnila Lebron video, které dobylo internet a nasbíralo více než 40,4 milionu zhlédnutí. Tři fráze následně zahltily sociální sítě poté, co je tvůrkyně začala používat, aby divákům vysvětlila, jak řeší nejrůznější každodenní situace, napsal server NBC NEWS. Například ve videu, kde je v autě, na sebe nanesla parfém a pokračovala nyní již populárními slovy: „Velmi decentní, velmi pozorné. Nezapomínejme na to, abychom byly decentní, divy.“

„Demure“ nyní zažívá svůj moment, podobně jako začátkem léta slovo „brat“ (spratek), zpopularizované díky nejnovějšímu albu britské zpěvačky Charli XCX, nebo jako „rizz“ (zkratka pro charisma), které dokonce bylo Oxfordskou univerzitou jmenováno slovem roku.

A jak si vlastně slovo „demure“ v daném kontextu přeložit? Podle slovníku Merriam-Webster znamená slovo „zdrženlivý“ nebo „skromný“. Samotná Lebron fráze používá při tvorbě obsahu typu „get ready with me“ (připrav se se mnou). „Vidíš, jak se líčím do práce? Velmi decentně, velmi pečlivě. Když přijdu do práce, nevypadám jako klaun. Když jsem v práci, nedělám toho moc, jsem velmi pozorná,“ říká Jools ve virálním videu.

Podle odbornice na popkulturu a digitální média Shany MacDonald je na trendu úchvatný jeho náboj a to, jak se vymyká historickým normám. MacDonald uvedla pro televizi CBC News, že kdysi slovo „skromný“ označovalo tradiční, zastaralou formu bělošské ženskosti – perly, dokonale křehké šaty a poslušnost. Ale Lebron podle ní nově definuje, co znamená být decentní, a to podle svých vlastních pravidel.

S novými trendy se pojí i nově nabytá popularita, z níž nyní Lebron těží. Stejně jako Hailey Welch známou pod přezdívkou „Hawk Tuah Girl“, i Jools oslovují pořadatelé akcí či producenti známých amerických televizních pořadů. TikTokerka tak chvíli slávy pocítila například na natáčení oblíbené talk show Jimmy Kimmel Live! „Jeden den jsem si o přestávce hrála na pokladní a natáčela videa a teď létám po celé zemi, abych pořádala akce, a budu moci financovat zbytek své tranzice,“ raduje se nyní Jools Lebron.

Vědci sledovali a pozorovali osamělé keporkaky, kteří foukali a vytvářeli složité bubliny, aby ulovili krill (malé býložravé korýše). Na jihovýchodě Aljašky vědci sledovali a pozorovali osamělé keporkaky, kteří foukali a vytvářeli složité bubliny, aby ulovili krill. Informuje o tom server Independent.

„Mnoho zvířat používá nástroje, které jim pomáhají najít potravu, ale jen velmi málo z nich si je samo vytváří nebo upravuje,“ uvedl Lars Bejder, spoluautor studie, která byla zveřejněna v časopise Royal Society Open Science.

Používání nástrojů je u zvířat považováno za charakteristický znak inteligence. Výzkum takové používání, který byl kdysi považován za jedinečnou lidskou vlastnost, ukázal, že nástroje ve volné přírodě používá mnoho zvířat, od ptáků po primáty. Dokonce i někteří bezobratlí, píše server Newsweek. Patrně nejznámějšími uživateli nástrojů hned po lidech jsou šimpanzi, kteří byli pozorováni, jak používají klacky k vybírání termitů z úzkých prostor.

Již dříve bylo zdokumentováno, že velryby foukají bubliny do vzorů, které tvoří sítě s vnitřními kruhy. Podle výzkumníků vodní savci cíleně kontrolují detaily bublinových sítí, jako je počet kroužků, velikost, hloubka sítě a rozestupy mezi bublinami. Tento přístup umožňuje keporkakům ulovit až sedmkrát více kořisti během jednoho krmného ponoru, aniž by spotřebovali další energii.

Úspěšnost lovu je pro přežití klíčová, protože energetický výdej velryb za celý rok závisí na schopnosti ulovit v létě a na podzim v těchto aljašských vodách dostatek potravy. Vědci nyní doufají, že chování těchto savců při lovu lépe pochopí a díky tomu pomohou monitorovat a chránit krmná místa. Téměř čtvrtině z 92 známých druhů kytovců totiž hrozí vyhynutí a k jejich záchraně jsou naléhavě zapotřebí účinné strategie ochrany.

Dílo vznikne v produkci společností Berlanti Productions a Warner Bros. Television a bude variací na Wildeův román z roku 1890. Namísto viktoriánského Londýna se ovšem děj bude odehrávat v současném prostředí kosmetického průmyslu, uvedl server Deadline. Dalším překvapivým zvratem v seriálu je i výrazná změna týkající se hlavních postav. Z Doriana Graye a Basila Hallwarda budou nově sourozenci Doran a Basil Grayovi. Píše o tom server Euronews.

Rozrušení fanoušci tak upozorňují na skutečnost, že přetvořením dvou hlavních postav Wildeova románu na sourozence zmizí spousta homoerotických motivů klíčových nejen pro příběh, ale i pro kontext tehdejší doby a Wildovy osobnosti.

Wilde byl irský homosexuální spisovatel 19. století, který se vedle mnoha literárních děl proslavil i tím, že byl kvůli své homosexualitě odsouzen za hrubou neslušnost. Během soudních procesů, které vedly k Wildeovu odsouzení, byl „Obraz Doriana Graye“ předčítán jako důkaz Wildeova morálního charakteru.

V roce 2018 vydalo nakladatelství SP Books originál Wildeova rukopisu románu, který byl původně předložen k vydání v časopise Lippincott's Magazine v roce 1890. Před publikací v následujícím roce bylo ale z románu odstraněno 500 slov. Editor J. M. Stoddart totiž odebral některé části včetně té, v níž Basil přiznává, že nikdy nemiloval ženu a že Doriana uctívá s „romantickým citem“.

Současné čtenářstvo se obává, že kvůli opětovnému opomenutí této tematiky se Netflixu nepodaří adaptovat stěžejní historické dílo spadající i do queer literatury. Na tvůrcích tak nyní zůstává rozhodnutí, zda chtějí dodržet požadavky fanoušků i přesnost předlohy, nebo zda budou pokračovat ve svém původním nápadu.

Archeologové odhalili, že pravěcí lidé v Severní Americe lovili mamuty pomocí důmyslné techniky, která mohla nakonec dovést zvířata až na pokraj vyhubení. Nová studie přináší revoluční pohled na používání tzv. Clovisových hrotů, kamenných nástrojů, které odborníci dlouho považovali za vrhací zbraně. Píše o tom britský Independent.

Clovisovy hroty, pojmenované podle naleziště v Novém Mexiku, jsou ostré kamenné hroty, které se podařilo nalézt v mnoha archeologických lokalitách v Severní Americe. Tyto hroty, pocházející z období zhruba před 13000 lety, mají běžně velikost odpovídající lidskému palci až iPhonu a připevňovaly se na oštěp. Velké množství hrotů bylo objeveno v kostrách mamutů. Dřívější teorie proto naznačovaly, že Clovisovy hroty sloužily k vrhání na zvířata, nové výzkumy tuto představu ale zpochybňují.

Výzkumníci zjistili, že místo vrhání oštěpů mohli lovci zapichovat oštěpy s Clovisovými hroty do země a nastavovat je proti přibíhajícím mamutům. Tato metoda využívala kinetickou energii obrovských zvířat. Jak vysvětlil spoluautor studie Jun Sunseri, síla nabíhajících zvířat byla mnohem větší než ta, kterou by mohl vyvinout jakýkoli lovec.

Experimenty také ukázaly, že tato metoda byla mimořádně účinná. Oštěpy zapíchnuté do země dokázaly proniknout hluboko do těla mamutů a způsobit vážná zranění, podobně jako moderní kulky s dutým hrotem. Tento způsob lovu, připomínající techniku, kterou vojáci v pozdějších staletích používali proti koním, mohl být jedním ze zásadních faktorů, který přispěl k vyhynutí mamutů.

Data pochází z analýzy společnosti Kayrros, která se zabývá životním prostředím. Její hlavní analytik Antoine Halff uvedl, že množství vykácených stromů odpovídá asi 13 000 tunám oxidu uhličitého, což je objem, který za rok vyprodukuje 2800 aut se spalovacím motorem. „To je pouze zlomek počtu elektrických aut, která Tesla vyrobí a prodá za jedno čtvrtletí,“ dodal pro britský Guardian Halff.

Výstavba továrny vyvolala už dříve v Německu protesty a rozproudila také debatu o kompromisech při rozvoji ekologické ekonomiky. Od května letošního roku proti plánovanému rozšiřování továrny protestovali klimatičtí aktivisté. Ti se usadili v domech na stromech v nedalekém táboře a několikrát se pokusili do továrny proniknout. Během jednoho z dřívějších incidentů, ke kterému došlo v březnu, vznikl v gigafactory požár, který ji na týden vyřadil z provozu.

Karolina Drzewo z kampaně „Zavřete Tesle kohoutek“ prohlásila, že analýza ukazuje, že výroba elektromobilů způsobila nejen lokální poškození přírody, ale i globální škody v důsledku těžby kovů. „V jednom z nejsušších regionů Německa už bylo zničeno příliš mnoho životního prostředí,“ řekla. „Je třeba zabránit rozšíření gigafactory a tím ještě většímu ničení lesů a ohrožení ochranného pásma zdroje pitné vody.“

Tesla na žádost o komentář nereagovala.

Jejich vztah inspiroval alegorický vůz během slavnosti Mardi Gras v Sydney, dostal se do australských vzdělávacích osnov a dokonce se objevil v seriálu Atypical společnosti Netflix.

Akvárium Sea Life Sydney uvedlo, že Sphen a jeho partner – známí také pod přezdívkou Sphengic inspirovali lidi po celém světě jako symbol rovnosti. Pár měl ovšem i své ale také své odpůrce z řad konzervativců, kterým se nelíbilo, že jsou využíváni k prosazování agendy LGBT+ skupin. Informuje o tom britský server BBC.

Zdravotní stav tučňáka se v posledních dnech zhoršil a veterinární tým akvária rozhodl o eutanázii Sphena, aby ukončil jeho bolest a utrpení. Druhý z páru, osmiletý Magic dostal příležitost k rozloučení, aby dokázal pochopit, že se jeho partner už nevrátí. Po Sphenovi zůstali také Lara - a Clancy, dvě mláďata, která si pár vypěstoval z vajec jiného páru.