Nenávyková složka konopí dokáže léčit závislost na opiátech

Marihuana

Nehalucinogenní a nenávykový kanabidiol (CBD), který se vedle známého THC vyskytuje v konopí, má zřejmě schopnost léčit závislost člověka na heroinu a dalších opiátech. Prokázala to studie newyorkského centra léčby závislostí Addiction Institute of Mount Sinai, publikovaná v odborném měsíčníku American Journal of Psychiatry.

Tým vědkyně Yasminy Hurd přišel na to, že užívání kanabidiolu u pacientů se závislostí na heroinu výrazně snižuje chuť na drogu i s ní spojené úzkosti. „To, co pohání závislé na heroinu, je intenzivní touha, která často vede k předávkování a velkému počtu úmrtí,“ vysvětlila zpravodajskému serveru CNN Hurd. CNN upozorňuje, že od roku 2000 zemřelo kvůli užívání opiátů nebo předávkování jimi skoro 400 tisíc Američanů, což je takřka tolik jako počet mrtvých amerických vojáků za celou druhou světovou válku. Závislost na opiátech lékaři v praxi řeší tzv. substituční léčbou – narkomanům podávají metadon a buprenorfin, což jsou opiáty; jejich předepisování a distribuce jsou tudíž přísně regulovány a léčba s sebou mimo jiné nese časté návštěvy u lékaře a další riziko závislosti.
Hurd v rámci experimentu zkoumala účinky kanabidiolu na 42 dospělých závislých na heroinu. Zjistila, že u narkomanů, kterým CBD podávala, výrazně klesla jak samotná chuť na drogu, tak i hladina stresového hormonu v krvi a abstinenci taky provázelo minimum doprovodných nežádoucích účinků. „Je to zásadní zjištění,“ říká Hurd, která teď pracuje na dlouhodobé studii, která má její závěry potvrdit. „Potřebujeme najít alternativu k opiátům, které kvůli chronické bolesti nebo závislosti užívají lidi na celém světě.“ Navzdory tomu, že ještě není jasné, v jakém množství a jak se bude lék užívat, je Hurd optimistická. „Není to návykové, nijak vám to nezmění vědomí a přitom to snižuje touhu i úzkost. To může skutečně zachránit mnoho životů,“ dodává vědkyně.

Spustit audio
  • Bude slavit Rekonstrukce? Český krátký film je nominován na cenu Evropské filmové akademie

    22. říjen 2019
    Z krátkého filmu Rekonstrukce

    Český film Rekonstrukce se probojoval mezi pět nominovaných snímků na cenu Evropský krátký film roku 2019 od Evropské filmové akademie. Rekonstrukce se věnuje sedmnáctiletému Oldovi, který čeká ve vazbě na soud. Vítěz bude oznámen 7. prosince v Berlíně.

    Všední vazební život je přerušován Oldovými vzpomínkami na policejní rekonstrukci chvíle, díky níž skončil ve vazbě a která mu převrátila život vzhůru nohama. Film režírovali Jiří Havlíček, který má podle webu Evropské filmové akademie na kontě už dva krátké experimentální filmy, a Ondřej Novák, pro nějž je Rekonstrukce prvním krátkým fiktivním snímkem. „Od první myšlenky do finálního střihu to trvalo dva roky a pár týdnů,“ říká v rozhovoru na webu akademie Havlíček. Oba tvůrci už pracují na nových snímcích. Havlíček se věnuje zapomenutému seriálu ze sedmdesátých let. Novák dokončil další krátký film a teď píše scénář pro svůj první celovečerní film. „Bude to volná adaptace jednoho podivného setkání s mým otcem, které se odehrálo před několika lety v Itálii,“ popisuje Novák.

  • Pomalu, ale jistě. Nejstarší lenochod světa oslavil 50. narozeniny a zlomil tak světový rekord

    22. říjen 2019
    Lenochod Paula oslavila 50. narozeniny a stala se nejstarším příslušníkem svého druhu na světě

    Samička lenochoda dvouprstého Paula žije v zoo v Halle v Sasku-Anhaltsku společně s dalšími dvěma lenochody a tlupou opiček z čeledi mirikinovitých. Narozeniny má Paula oficiálně sice už 14. června, ale velké oslavy se letos dočkala i 20. října, na který připadá Světový den lenochodů.

    Byla totiž zapsána do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší lenochod světa. Lenochodí pramáti se přistěhovala do Halle v roce 1971, kdy jí byly asi dva roky. Dlouhá léta se ale všichni domnívali, že jde o samečka. Paulina skutečná identita se prozradila až při ultrazvuku v roce 1995. Ačkoli při přepočtu na lidský věk je Paule už 90, zůstává podle ošetřovatelů Paula stále velmi energická. Obvykle se lenochodi ve volné přírodě dožívají 20 let, v zoologických zahradách 30 až 40 let.

  • Vědci umí opravit části DNA. Tvrdí, že je to podobné, jako když píšete v textovém editoru

    22. říjen 2019
    DNA - geny - genom

    Nový způsob, jak upravit DNA, může napravit 89 procent chyb v genetické informaci, které způsobují nemoci. Tvrdí to američtí výzkumníci. Metoda, jež se nazývá prime editing, se popisuje jako genetický textový editor, který dokáže přesně přepsat genetický kód.

    Jak píše server BBC, vědci už tuto technologii použili při opravě mutací v laboratorních podmínkách. Patřily mezi ně i ty, jež způsobují chudokrevnost srpkovitého erytrocytu. Výzkumný tým z amerického Broad Institute MIT tvrdí, že metoda je „velmi precizní a víceúčelová“. Zdůrazňuje však, že výzkum je pouze na začátku. Během studie, kterou otiskl vědecký žurnál Nature, se prime editing použil na to, aby se přesně vložily či odstranily sekce DNA. Technologii si každý může představit jako stisknutí klávesové zkratky Ctrl + F, jež se používá pro hledání kousku textu, který chce uživatel změnit. Pak stačí zadat Ctrl + C a Ctrl + V na to, aby se do vyznačeného místa zkopíroval nový text. Prime editing používá DNA vyrobenou v laboratoři a k editaci genetické informace dochází za pomocí enzymů. Kromě vědců z MIT se na vývoji této metody podíleli i ti z Harvardovy univerzity.

  • 7letý podnikatel z Finska vynalezl praktickou pomůcku do sauny – ručník, do kterého se oblečete

    21. říjen 2019
    7letý podnikatel z Finska vynalezl praktickou pomůcku do sauny – ručník, do kterého se oblečete

    Finsko je zemí jezer, lesů a saun. Donedávna bylo také rodištěm řady inovátorů přicházejících s převratnými nápady v různých oblastech lidské činnosti. Nepříznivý sestupný trend možná pomůže zvrátit klučina z městečka Jämsä – jeho nejnovějším vynálezem je „nositelný ručník“.

    Opravdu malé děti chtějí být prodavačkami, popeláři nebo astronautkami. Sny Jiriho Lindéna byly poněkud přízemnější. „Když mu byly 3 nebo 4 roky, tak prohlásil, že chce jednou vést svou vlastní firmu,“ tvrdí Jirho maminka Katja. „Měli jsme z něho legraci, ale teď to vypadá, že to má fakt v krvi.“ Vše začalo pro Finsko příznačně v sauně. „Bylo by fakt skvělé, kdyby na ručnících byla nějaká poutka, protože pak by držely na těle,“ řekl jednoho letního dne roku 2018 Jiri své matce, když se zchlazovali po pořádném saunování. Z letmého nápadu se zakrátko stal prototyp, jehož patent si rodina zaregistrovala. „Ručník, který drží“ – tak zní slogan, který Jiri pro svůj vynález vymyslel. Nyní se snaží originální nápad udat větší společnosti, která by zajistila jeho průmyslovou výrobu a distribuci. V mezičase rodina Lindénova dělá vše proto, aby „nositelný ručník“ co nejlépe zpropagovala. Sklidil prý fenomenální úspěch během finského Dne saunování, kdy Jiri společně s tatínkem hráli fotbal odění jen do svého vynálezu. „Lidi se podivují, že něco takového nenapadlo někoho jiného už mnohem dřív, že nikdo ani nepomyslel na tak jednoduchou věc“ svěřuje se maminka Katja. „To jen dokazuje, že bychom se občas měli odpoutat od každodenního shonu a zkusit naslouchat dětem. Mají tolik dobrých nápadů.“ Zprávu přinesl web finské veřejnoprávní televize YLE.

  • Teletext v Česku nehyne na úbytě, říká jeho vedoucí v České televizi. Navíc je dostupný i na webu

    21. říjen 2019
    Teletext

    Teletext v České televizi hned tak neskončí. Tvrdí to jeho vedoucí Jan Zeman, který tím reaguje na to, že se ho BBC rozhodla vypnout. Celý teletext má v ČT na starosti celkem devět lidí, kteří zajišťují provoz 1500 stránek plných informací z domova, ze světa, sportu, ale také o televizním programu či počasí.

    „U nás začalo teletextové vysílání o 14 let později, v roce 1988. Ještě rychleji postupovala BBC v oblasti digitálních interaktivních služeb, včetně proměny analogového teletextu do digitální internetové formy,“ popisuje rozdíly mezi českým a britským teletextem Zeman v rozhovoru pro server Lupa, jenž se zaměřuje na český internet. Vedoucí teletextu ČT navíc připomíná, že Británie je v této oblasti napřed nejen před Českem, ale i před celou Evropou. Již v roce 1999 totiž BBC spustila takzvaný MHEG s videoobsahem, což je obdoba v Česku známé HbbTV. „Souběh analogového teletextu Ceefax a digitálního MHEG teletextu trval dalších 13 let – do října 2012, kdy byl po bezmála čtyřiceti letech ukončen britský analogový teletext. V roce 2020 tedy nekončí provoz klasického teletextu, ale teletextu ve službě nazvané Red Button +,“ vysvětluje Zeman. Teletext na ČT 1 podle dat za minulý rok navštívilo 709 tisíc lidí měsíčně. U stanice ČT sport to bylo 542 tisíc čtenářů za měsíc. Navštěvují jej především starší lidé a ti, kteří chtějí stručný přehled událostí. „Podobně jako v HbbTV, tak i v teletextu dosahujeme nejvyšších čísel například během MS v ledním hokeji. V ‚běžných‘ dnech máme nejvíce čtenářů o víkendech,“ říká Zeman, podle něhož je největší zájem o počasí, sport, zprávy z domova i ze světa či o aktuální změny v TV programu. Teletext je navíc přístupný i na webu ČT, třeba na straně 495 najdete informace o vybraných koncertech.

  • Vědci jsou schopni vypěstovat kousky lidského mozku. Je to ale etické?

    21. říjen 2019
    mozek - mozková činnost

    Neurovědci možná překročili etický rubikon. V laboratoři vypěstovali kousky lidského mozku, a v některých případech je dokonce transplantovali zvířatům, varují jejich kolegové. Vytvoření mini mozků či mozkových organoidů (miniaturizovaná a zjednodušená verze orgánu) se stalo jednou z nejžhavějších otázek moderní neurovědy.

    Jak píše web britského deníku The Guardian, kousky tkáně jsou vyráběny z kmenových buněk, a přestože jsou velké pouze jako hrášek, některé jsou schopny spontánních mozkových vln. Dokonce jsou na takové úrovni, že se podobají těm v mozcích předčasně narozených dětí, informuje vědecký žurnál Cell Stem Cell. Mnoho vědců věří, že organoidy mají potenciál změnit medicínu. Skrze ně by totiž mohli zkoumat živoucí mozky jako nikdy předtím. Práce na tomto orgánu je však kontroverzní, jelikož je nejasné, kde leží hranice, za níž už by se jednalo o experimentování na lidech. „Pokud existuje byť jen možnost, že organoid vnímá, tak bychom zřejmě překročili tuto pomyslnou hranici,“ říká Elan Ohayon, ředitel Green Neuroscience Laboratory z amerického San Diega. „Nechceme, aby lidé dělali výzkum, při němž je možné, že něco bude trpět,“ dodává. Navzdory očividným překážkám ve studiu živoucích lidských mozků jsou organoidy považovány za přelomový vynález. Byly použity na zkoumání schizofrenie, autismu a také virusu zika, u nějž se výzkumníci zaměřili na to, proč se některým dětem, které se nakazí v lůně matky, vyvinou malé mozky. Vědci tak věří, že použijí organoidy k prozkoumání celé řady nemocí mozku – od Alzheimerovy nemoci až po tu Parkinsonovu. Nejprve ale musí vyřešit zmíněné dilema.

  • Dublin chce do Irska převézt ostatky Jamese Joyce, autora Odyssea. Švýcarská nadace to ale odmítá

    18. říjen 2019
    James Joyce

    Spisovatel irského původu James Joyce zemřel v Curychu v roce 1941, kde je také společně s manželkou, synem a jeho ženou pohřben. O vydání jeho ostatků ale chce požádat Dublin. Právě tam se totiž Joyce narodil a o městě pojednává i jeho nejslavnější román Odysseus. Za tři roky navíc kniha oslaví sto let od vydání.

    Městští radní Dermot Lacey a Paddy McCartan chtějí právě z tohoto důvodu ostatky spisovatele a jeho ženy Nory Barnaclové do rodné země vrátit. Podle nich by tím splnili přání obou. „Exil byl klíčovou součástí jeho psaní, ale aby ho to následovalo donekonečna? Nemyslím si, že to byl jeho plán,“ řekl McCartan pro The Guardian. Joyce žil v Dublinu naposledy v roce 1909 a až do své smrti se do rodné země nevrátil. Irsko opustil jak z osobních, tak pracovních důvodů. Zároveň ale na Irsko nezanevřel a ve svých dílech se k němu vracel

    Podle Švýcarské nadace Jamese Joyce ale není z autorovy práce jasné, jestli se do země chtěl po smrti vrátit. Navíc je v rodinné hrobce uložen i jeho syn se svou manželkou, která nemá s Irskem nic společného. Celá repatriace bude navíc i politický boj, protože Curych je na Joyceův hrob hrdý – stalo se z něj i turisticky důležité místo. Pokud Irsko repatriaci schválí, musí převoz ostatků odsouhlasit i švýcarská vláda a Joyceovi potomci. Ti se ale k případu zatím nevyjádřili.

  • V Indii se denně ztratí přes 170 dětí, pomoct je najít má i nový software na rozpoznávání obličejů

    18. říjen 2019
    Ulice v Novém Dillí

    Od roku 2018 funguje v indickém hlavním městě Nové Dillí software na rozpoznávání obličejů. Tamní policie se tímto způsobem snaží bojovat s tím, že v zemi s víc než 1,3 miliardy obyvatel není dostatečné množství policistů – na 100 000 tisíc obyvatel jich připadá jen 144. Indická vláda teď plánuje všechny jednotlivé registry propojit do jedné celonárodní databáze.

    Sloužit by měla nejen k odhalení zločinců, ale i v případě pátrání po nezvěstných dětech. Těch je v Indii víc než 300 tisíc. Zhruba třetina z nich se mohla dostat do různých dětských domovů nebo podobných institucí. K nalezení jejich skutečné identity tak před 15 měsíci aktivista za dětská práva Bhuwan Ribhu spustil projekt, který právě software na rozpoznávání obličejů využívá. „Podařilo se nám spojit obličeje 10 561 nezvěstných dětí s dětmi, kteří žijí v domovech. Teď je dáváme opět dohromady s jejich rodinami. Manuálně bychom to nikdy nezvládli,“ řekl Ribhu pro CNN. V Indii se denně ztratí víc jak 170 dětí a polovina z nich se nikdy nenajde. Ne ve všech případech ale jde o únosy. Především v případě dívek je často rodina nahlašuje jako zmizelé i tehdy, když se rozhodly žít ve vztahu, se kterým rodina nesouhlasí. Nová indická databáze by měla dokázat propojit záběry z kamerového sytému s databází odsouzených zločinců, dokladových fotek a taky například s registry nezvěstných dětí a žen. Systém chce Indie spustit do 8 měsíců. Kritici ale upozorňují, že je v zemi pokrytí kamerovým systémem nedostatečné. V Novém Dillí je na tisícovku lidí jen deset kamer a ve vesnických oblastech země je to průměrně ještě méně. Žije tam přitom víc než 60 % indické populace.

    Podívejte se taky na San Francisco zakázalo používání technologií k rozeznávání obličejů a Ochránci chtějí využít software pro rozpoznávání obličejů k boji proti obchodování se šimpanzy.

  • Vatikán začal nabízet e-růženec. Mladým křesťanům pomůže s modlením a stojí 110 dolarů

    18. říjen 2019
    E-růženec

    Centrum křesťanské víry Vatikán se snaží přiblížit mladé generaci. Mimo jiné jim nyní začal nabízet i e-růženec. Ten má podobně jako jeho nedigitální podoba pomáhat lidem s modlením.

    Rozdíl je v tom, že e-růženec se propojí s mobilem a v rámci aplikace nabídne lidem i další funkce. Vatikán ho prodává za 110 dolarů. Podle tiskové zprávy bude v doprovodné aplikaci například text k modlitbám nebo i údaje o zdraví nositele e-růžence. Technologie tedy bude podobná například oblíbeným Fitbitům. Aplikace navíc sleduje, i v jaké části modlitby se uživatel nachází, k čemuž pomáhal původní růženec. Ten nový bude klasickému podobný i vizáží. Deset černých korálů bude na řetízku propojeno ještě s křížem, který Vatikán nazval Smartcross a který ukládá veškerá technologická data uživatele. E-růženec se bude nosit hlavně jako náramek a spustí se poté, co jeho uživatel naznačí gestem kříž. Po spuštění si lidé můžou vybrat mezi třemi způsoby modlení – buď standardní růženec, kontemplativní růženec, nebo různé tematické modlitby. Papež František pak nabádá, aby se lidé pomocí růžence modlili za světový mír. Není to přitom poprvé, co se Vatikán pokouší přiblížit mladým lidem. Už minulý rok spustil aplikaci Follow JC Go!, která chtěla navázat na úspěch Pokémon Go. Místo kapesních monster tam ale lidé mohli „chytit“ různé svaté a biblické postavy.

    Přečtěte si taky Vatikán má vlastní hackathon. Zabýval se dialogem mezi náboženstvími a pomocí imigrantům.