Nesázejte na cizí zápisky a soustřeďte se na příběhy, radí maturantům učitel dějepisu a občanky

Co maturanty z dějepisu čeká? „Nějakých 25 až 30 otázek, to si každá škola dělá sama. V dějepise se úplně nabízí, že se pokryje všechno od starověku po 20. století,“ popisuje průběh zkoušky z vlastní zkušenosti Vidner. „V současné době je trend, že se víc klade důraz na moderní dějiny,“ doplňuje a doporučuje zaměřit se na všeobecný přehled. „Ve chvíli kdy má člověk přehled, tak najednou zjistí, že mu nestačí to téma, které si vytáhl,“ říká a dodává, že dějepis je hlavně o příbězích.

Čtěte také

Podle studií prokrastinuje 90 procent studentů. Nevyčítejme si to, radí mentor Honza Kohut

„Jde o to trochu nacítit, která témata jsou důležitější. A když se naučím zrovna ta, budu mít velkou pravděpodobnost, že je prodám i ve více otázkách,“ popisuje a jako příklad uvádí osvícenství, které lze uplatnit jak v dějinách, tak v literatuře nebo filozofii.

Co by Adam Vidner maturantům nedoporučil? Spoléhat na cizí zápisky, které si studenti kupují od starších spolužáků. „Ty vypracované otázky kolují už osm let v nezměněné podobě včetně těch samých chyb,“ upozorňuje.

Probíráme také maturitu z humanitních věd, která je tematicky obsáhlá. „Když si to má člověk tahat, tak má strašně široký záběr toho, co mu může a nemusí sednout,“ potvrzuje učitel a dodává, že nejobávanější je filozofie. Jak zkouška vypadá? Studenti si vytáhnou číslo otázky a následně dostanou také papír, na kterém jsou vypsané různé náměty, hesla, jména a citáty, o které se můžou opřít během přípravy na potítku.

Poslechněte si celý díl Studovny o ústní maturitě.