NFA - perly na okraji

Když jsme vysílali Radium o multiplexech, jejich provozovatelé tvrdili, že hlavní předností je promítání všeho, co na filmovém trhu je. Stejně jako spousta diváků tak pravděpodobně blahosklonně přehlíží Národní filmový archiv s tím, že to je akademická instituce, nebo tak něco. Přitom například Projekt 100 dělá s Asociací českých filmových klubů právě archiv, z jehož fondu pochází např. Buňuelova Mléčná dráha. Další tituly, které už archiv distribuuje samostatně jsou: Angelus (r: Lech Majewski, 2001), Čas znovu nalezený (Raoul Ruiz, 1999), Navigátor: Středověká odyssea (Vincent Ward, 1988), Slogany (Gjergj Xhuvani, 2001) a Šunka šunka (Bigas Luna, 1992). A Chtystají se premiéry následujících snímků: Célina a Julie si vyjely na lodi (Jacques Rivette, 1974), Nezapomenutelné léto (Lucian Pintilie, 1994), Pod pískem (Francois Ozon, 2000) a Zelený paprsek (Eric Rohmer, 1986). Vedoucím distribuce Národního filmového archivu je Milan Líčka.

Včera, dnes a zítra

Národní filmový archiv je hodně vzdálený běžnému komerčnímu provozu v českých kinech. Možnosti shlédnout filmy z jeho zásob se nabízejí hlavně ve filmových klubech, které spolu s projekční síní NFA Ponrepo - Bio Konvikt zacelují díry v českém filmovém vzdělání.

O významu italského filmu v historii počítám nikdo nepochybuje. Pokud by se někdo takový našel, bylo by to pravděpodobně v České republice, kde se během mnoha let totality a pak v porevoluční hollywoodyzující euforii promítalo minimum klasiky. Jedním z lidí, kteří proti tomu nějaký ten pátek bojují, je Jiří Králík. Třicátého ve středu začíná v jeho Uherském Hradišti 6. Seminář archivního filmu. Loni se promítala řada německých snímků v čele s filmařsky monumentálním dokumentem Triumf vůle Leni Riefenstahlové, který oslavuje nacisty. Letos to budou (tradičně) novinky NFA a hlavně italská klasika.

Jamón jamón (Šunka šunka)

Máme pro vás ještě jednu možnost, kde se dá dobře zavřít do tmy a koukat na pohyblivé obrázky na plátně. V Praze totiž dnes začal veletrh Svět knihy, který je letos zaměřený na africký kontinent. A ten má i svou filmovou část, která běží už od úterý. Filmy do čtyř kin vybíral tým ředitelky Dany Kalinové.

PREMIÉRY

Mezi premiéry tohoto týdne patří Chicago (které letos získalo nejvíce Oscarů) - oslnivá muzikálová podívaná, která dost možná otevře dveře dalším kusům tohoto žánru. Několik pasáží má výtečnou choreografii. Herecké výkony jsou slušné, ovšem Oscar pro Catherine-Zeta Jones mi připadá přece jen laciný. Jinak film stojí na tezi o zaprodaných médiích a o tom, že show must go on. Sám je toho nejlepším dokladem.
(Chicago , USA, 2002, 113 min, hrají: Renée Zellweger, Catherine Zeta-Jones, Richard Gere, Lucy Liu, hudba: Danny Elfman, John Kander, režie: Rob Marshall)

Chicago

Druhou novinkou je česká Nuda v Brně, první film divadelního režiséra Vladimíra Morávka a producentské firmy Čestmíra Kopeckého 1. veřejnoprávní. Film je černobílý, se spoustou známých i dobrých neznámých herců. O tom, jestli je snímek samotný tak rafinovaný a vtipný jako hra, kterou tvůrci a produkce rozpoutávají okolo filmu, bychom si měli povídat za týden.
(Nuda v Brně, ČR, 2003, 103 min, hrají: Jan Budař, Martin Pechlát, Jaroslava Pokorná, Kateřina Holánová, Pavla Tomicová, Pavel Liška, Miroslav Donutil, scénář: Jan Budař, Vladimír Morávek, hudba: Jan Budař, režie: Vladimír Morávek)

Nuda v Brně

Třetí jsou Slzy slunce, akčňák s Brucem Willisem, který tentokrát zavítal do Nigérie. Hollywoodu prostě jsou, když se to tak vezme, každá diktatura nebo nestabilní režim dobré.
(Tears of the Sun, USA, 2003, 118 min, hrají: Bruce Willis, Monica Bellucci, hudba: Hans Zimmer, režie: Antoine Fuqua)

Slzy slunce