The Nighty Nite: Talentovaný pan Congleton
Texaští apokalyptici the pAper chAse loni po dvanácti letech ukončili svou aktivitu s obvyklým poukazem na „blíže nespecifikovanou pauzu". Jejich lídrovi, jinak též uznávanému producentovi Johnu Congletonovi ale pódium a světla ramp evidentně chybí. Obratem si založil nový projekt The Nighty Nite, jehož debutové EP Dimples vyšlo 21. června u labelu Graveface.
Rozpad the pAper chAse (po pěti albech během dvanácti let existence) se zdá dost pochopitelný. Původní bubeník Dalton kapelu opustil, aby se mohl věnovat vlastnímu projektu Buscar Bronca, klávesák Kilpatrick udělal později to samé (ve prospěch svých Nervous Curtains), bubenická „náhrada" Garner se realizuje například v Polyphonic Spree, basák Weaver začal na plný úvazek plnit svou roli single otce a konečně srdce a mozek kapely Congleton měl víc než plné ruce práce s produkcí dalších hudebníků, které tu nemá smysl vyjmenovávat.
Ale právě John Congleton dlouho bez skládání a živého hraní vlastního materiálu nevydrží. Krátce po ohlášené pauze the pAper chAse prosákly zprávy o tom, že dává dohromady novou kapelu - The Nighty Nite. Protože je podle jeho slov s postupujícím věkem čím dál těžší začínat nové projekty, hledal spoluhráče hlavně mezi svými vrstevníky, kteří budou brát hudbu vážně. Takže kromě osvědčeného Garnera za bicími volba nakonec padla na zkušené členy Shearwater, Hospital Ships a Wires Under Tension. Podle prvních ohlasů se prý můžou návštěvníci koncertů naživo těšit na netradiční rockovou sestavu.
Debutové EP Dimples od prvních tónů prozrazuje přímou návaznost na tvorbu the pAper chAse. Ba co víc, pokud by vám ho někdo bez bližšího pustil, velmi pravděpodobně byste ho považovali za nový počin Congletonovy bývalé skvadry. Stále je hlavním autorem a zvukovým designérem kapely, jehož rukopis je nezaměnitelný - a ještě k tomu bez mučení připouští, že materiál na ípíčku pochází vlastně z přebytků the pAper chAse. Na dlouhohrající debut má prý připravené zbrusu nové skladby.
Čtyři písně na minialbu jsou - jak jsme u Cogletona zvyklí - do nejmenších zvukových detailů vybroušené temné perly, silně zneklidňující i lehce ironizující, místy s náladou jakéhosi naléhavě ponurého kabaretu. Vydavatelství Graveface o nich výstižně píše jako o soundtracku k tragické černé komedii, jako kdyby prý Woody Allen natočil horror o punkrockové kapele.
Dimples je třeba brát jako svého druhu přestupní stanici mezi the pAper chAse a The Nighty Nite. Na regulérní LP se ale rozhodně už teď těším, protože naznačený potenciál Congletonovy nové úderky je bezpochyby značný.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
