Dějiny vnímáme skrze emoci, říká historik Michal Stehlík. Jak je učit zajímavě?

„Důležitá je míra ztotožnění nebo apel na emoci, aby si člověk uvědomil, že se ho tyhle dějiny týkají nebo že si dokáže sebe v té situaci představit,“ vysvětluje. „Bohužel jsme v trochu přeemočnělé době, která je klipovitá a rychlá. Mluvit a učit o dějinách, kdy je základní vlastností souvislost a kritický rozum, je v téhle rychlosti strašně složité,“ dodává.

„Když tam nedáte aktualizaci a nevztáhnete to k tomu, proč je to pro nás důležité, tak se budou dějiny pořád odehrávat mezi Moravským polem, Janem Husem, Bílou horou a Masarykem,“ popisuje.

„Můžeme si vzít fenomény,“ uvádí příklad, jak dějiny předávat zajímavou formou a mezi nimi jmenuje například otázku politických práv, nacionalismu, hospodářské krize nebo frustrace společnosti v nějakém období.

Jak jsme na tom s výukou dějepisu? Proč se někteří vyučující vyhýbají moderním dějinám? Pusť si celý díl Studovny.