Můj největší vzor je moje žena, svěřuje se novinář Jonáš Zbořil
„Kvůli dětem jsem se bál hrůz ve světě, teď se spíš bojím, čeho se na nich můžu dopustit sám,“ říká v nové epizodě Bojs novinář Jonáš Zbořil. V rozhovoru mluvil o rodičovské dovolené, o vztahu s tátou i o tom, proč muži často nechtějí přiznat, že chodí na terapii.
„Po těch dvou a půl letech, co jsem s ní byl doma, byl ten poslední den něco jako poslední zvonění ve škole,“ vzpomíná Jonáš na období, které strávil doma s dcerou. „Snažím se poučit ze vztahu s mým tátou, chci být co nejvíc přítomný,“ dodává s tím, že dětství strávil hlavně s mámou.
„Táta nebyl tolik přítomný, ale když jo, tak to bylo super. Je to dodnes můj největší fanoušek. Když jsem jako dítě viděl po čase rodiče spolu, brečel jsem nadšením,“ vzpomíná na zásadní momenty z dětství.
V rozhovoru došlo i na téma externí validace, které je jak pro Jonáše, tak pro Kryštofa velkým tématem, ze kterého nemá ani jeden moc velkou radost.
„Vždycky jsem se bál o děti v souvislosti se všemi hrůzami ve světě. Teď, když vidím, jaké to rodičovství je, tak se bojím hrůz, kterých se na nich můžu dopustit já,“ zamýšlí se nad otázkou rodičovství Zbořil.
S Kryštofem otevřeli i téma terapie. „Chápu, že je pro některé muže problém přiznat, že chodí na terapii. Evokuje to, že s tebou není něco v pořádku. Já sám teď hledám terapeutku — vždycky jsem měl muže, ale teď to chci změnit,“ přiznal.
Jaká byla rodičovská z pohledu muže? Jak jeho otcovskou roli ovlivnil jeho táta? Proč je pro někoho stále tabu říct, že chodí na terapii? Poslechněte si Bojs s novinářem Jonášem Zbořilem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
