Když se oběť zamiluje do pachatele. Stockholmský syndrom je mýtus
Stockholmský syndrom, pojem, který vznikl po bankovní loupeži ve Stockholmu v roce 1973 a rychle se ujal v médiích. Většinou si pod ním představíme situaci, kdy se oběť zamiluje do svého pachatele. Ale co na to říká současná psychologie? V nové epizodě podcastu Psycho Karolína a Pavel rozebírají, proč je tenhle pojem spíš mýtus a co se ve skutečnosti s oběťmi děje.
Psychologické studie ukazují, že syndrom nemá jasná kritéria a nefiguruje v žádné diagnostické klasifikaci. Chování obětí se navíc dlouhodobě interpretuje pohledem okolí, ne jejich vlastním prožitkem.
To, co zvenčí vypadá jako sympatie nebo loajalita, je často strategie přežití v situaci extrémního ohrožení. Pavel dodává: „U domácího násilí vidíme podobný vzorec. Ne proto, že by oběť agresora milovala, ale proto, že odchod je často nebezpečnější než zůstat.“
Karolína doplňuje okolnosti případu Nataschy Kampusch: „Veřejnost často očekává chování ideální oběti. Když ho někdo nenaplní, přichází moralizování a lynč.“
Stockholmský syndrom je mediální zkratka, která obětem často přidává stud a vinu. Pokud vás zajímá, proč tenhle pojem přežívá a co o chování obětí říká současná psychologie, poslechněte si novou epizodu podcastu Psycho.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
