Z ústeckého hotelu do nádražky ve Všetatech. Nauzea Orchestra hledají poezii v koutech našich životů
Ulož tmu, vzkazuje názvem nové desky kapela Nauzea Orchestra, která v deseti skladbách decentně přiostřila, ale v prvé řadě si zachovala svou hravost – a to jak v textech, tak i pokud jde o prolínání stylů. Už pilotní singl Utíkej naznačil, že se budeme pohybovat mezi přírodou a sterilností současných životů. V podání téhle kapely je vycpané zvíře pořád živější než korporátní ouřada.
„Obávám se, že bych to nepoznala,“ říká nejnovější členka kapela Klára k původní tvorbě Nauzey. „Já si myslím, že tam ten rukopis cejtit je – i kdybychom nechtěli,“ kontruje Ondřej – spolu s Ivem jediný pamětník úplných začátků kapely.
„Ta deska vznikla poměrně rychle,“ dodává Ondřej, jinak skladatel scénické hudby, ze které si dříve půjčoval motivy do písniček Nauzea Orchestra. Do těch se postupem let vkrádalo více post-punku, osobitého country a hlavně post-rocku, respektive opojných krautrockových repetic. Na těch kapela hodně staví i tentokrát a jde jí to krásně a hladce jako. Podobně jako hostovačka z lokálu právě se navrátivšího Tomáše Procházky z B4.
Vzpomínky na technoparty na ústeckém nádraží i Pepu Melena. Jaká bude další deska Nauzea Orchestra? Kolik jich ještě plánují vydat? A co je spojuje s kapelou Lyssa? Modeláři versus takřka kompletní Nauzea.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
