Dopady nenávistných projevů proti queer lidem mohou být tragické. Jak se jim bránit?
„Hate speech proti queer lidem může mít mnoho cílů i stupňů. Může to být brutální výkřik, ale i letmá poznámka, která sice nepůsobí tak tvrdě, ale pokud je takovým projevům někdo vystaven denně, může to být velká zátěž,“ říká filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd ČR. Z výzkumů se také ukazuje, že mnoho lidí ani neví, že nenávistný jazyk používá.
Nenávistné projevy podle Koblížka vytváří „jazykové prostředí“. „Nenávistný jazyk je součástí světa, který queer lidi obývají. Dopady, které na ně hate speech může mít, jsou důsledkem právě tohoto dlouhodobého procesu,“ popisuje. Patří mezi ně ty psychologické, jako deprese, traumata nebo sebevražedné myšlenky, ale také společenské i politické. Hate speech totiž spoluutváří klima, ve kterém vznikají nebo se proměňují normy i zákony.
Reagovat na nenávistné projevy podle Koblížka nemusí znamenat reagování na nenávistníka. „Můžeme oslovit oběť. Už jenom to, že jí napíšeme, vyjádříme podporu, může být často dost důležité. I z toho důvodu, že oběti prožívají dvojí újmu. Jednak jsou terčem útoku, a jednak v okolí byli svědci, ale nikdo z nich nereagoval,“ vysvětluje filozof.
Jak reagovat jako společnost? Co dalšího můžeme jako přihlížející dělat? A co když se takový útok stane nám? A má genderově inkluzivní jazyk skutečný dopad? Poslechněte si nový díl pořadu Nádech s filozofem jazyka Tomášem Koblížkem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
