Nová hedvábná stezka má své oběti. Zřícený hotel v Kambodži ukazuje temnou stranu čínských investic

Zřícení hotelu v Kambodži
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zřícení hotelu v Kambodži

„Neočekáváme žádné další přeživší,“ utrousil před novináři voják odklízející trosky v kambodžském letovisku Sihanoukville, kde se na konci června zřítil rozestavěný dům. Záchranáři vytáhli ze sutin osmadvacet těl, a toto číslo možná není konečné. Podobně, jako když požár továrny Rana Plaza před šesti lety upozornil svět na žalostné podmínky v textilním průmyslu, obrací nehoda v Kambodži pozornost k problematickým čínským investicím do výstavby letovisek v Thajském zálivu.

Ještě před pár lety bylo město Sihanoukville rájem baťůžkářů, kteří si oblíbili místní dlouhé pláže hlavně díky tomu, že nebyly tak přeplněné jako v sousedním Thajsku. Dnes tu ale po desítkách rostou luxusní hotelové komplexy a velká kasina a z rybářského městečka se stává kambodžské Las Vegas. Nahrávají tomu také slabé zákony proti praní peněz a chybějící regulace gamblingu. Investují tu hlavně čínské společnosti, pro které je město díky přístavu, příhodné poloze a také speciální ekonomické zóně strategickým bodem. V roce 2020 tu má být otevřena první část gigantického zábavního parku Wisney World, který je symbolem nové podoby města. Součástí projektu je hotel, vodní park, kasino, nákupní centrum nebo i přírodní park a investoři za něj zaplatí přibližně miliardu dolarů.

Rušení chrámů a bourání soch: Represe čínského státu vůči lokálním náboženským tradicím

03539838.jpeg

O represích čínského státu vůči církvím a náboženským hnutím slyšíme často. Až donedávna se ovšem jednalo spíše o křesťanství, islám nebo nová náboženská hnutí, zatímco tzv. lokální náboženské tradice čínská vláda spíše využívala ve svůj prospěch, nebo v rámci programu takzvané sinizace náboženství dokonce částečně podporovala. To se ovšem mění v posledních dvou letech. O tom, jak a proč, mluvil v Hergot!u sinolog a religionista Jakub Otčenášek.

Místním ale příliv čínských investic způsobuje spíš vrásky než radost. Přestože vzniklo mnoho pracovních příležitostí, ze současného rozvoje těží hlavně nejbohatší Kambodžané. Nájmy se v posledních letech zvedly až na desetinásobek a najít volný byt je téměř nemožné. „Brzy si nebudeme moct dovolit tu žít,“ cituje jednoho z tamních řidičů tuktuku australský zpravodajský web News.com.au. Majitelé nových hotelů a kasin navíc raději zaměstnávají Číňany než Kambodžany. Ti sem zřídkakdy zavítají i jenom jako turisté, zákon jim totiž gambling zakazuje. Pomalu mizí také lokální podniky a v Sihanoukville se potichu mění populace. Podle některých odhadů dnes Číňané tvoří až pětinu obyvatel města.

Podobný osud jako Sihanoukville možná čeká i další místa v provincii Koh Kong a k problémům se přidává ještě ničivý ekologický dopad. Už před pěti lety se objevily první informace o tom, že se v největším kambodžském národním parku Botum Sakor začíná stavět infrastruktura o rozloze 340 kilometrů čtverečních. Za peníze čínského investora tam má vyrůst resort Dara Sakor s hotely, nákupním centrem, zábavním parkem, a dokonce i letištěm. Ustoupit mu musí jak chráněný prales, tak malé vesnice, a to přes odpor jejích obyvatel. „Není tam žádná práce, žádná voda, žádná škola, žádný chrám, jen malárie,“ popsal pro News.com.au jeden z vesničanů pozemky, kam se má odstěhovat. Podle některých analytiků za projektem nejsou čistě obchodní zájmy. Paul Chambers z Naresuanovy univerzity tvrdí, že kambodžský premiér dokonce zvažoval povolení k vybudování čínské námořní základny. Podle Gregoryho Polinga z Asijské iniciativy za námořní transparentnost při Centru strategických a mezinárodních studií je dráha na plánovaném letišti dostatečně velká na to, aby zde mohlo přistát jakékoliv letadlo čínské armády.

Rušný život města Siem Reap

Čína je pro Kambodžu jednoznačně největším zahraničním investorem, a od vlády proto dostává cenné koncese na využívání půdy na různých místech země, často i v chráněných územích nebo zvířecích rezervacích poblíž hranic s Laosem nebo Vietnamem. Investice jsou součástí velké hospodářské iniciativy Nová hedvábná stezka, která má posílit ekonomický vliv Číny v Asii, Africe i Evropě. Podobné scénáře jako v Kambodži proto potkávají i další země, ať už je to Jihoafrická republika, Pákistán, nebo Indonésie. Právě v poslední jmenované zemi by měl co nevidět vyrůst dovolenkový komplex, který staví firma Donalda Trumpa společně s koncernem vlastněným čínskou vládou. Šestihvězdičkový hotel s velkorysým golfovým hřištěm, který nejspíš ještě prohloubí environmentální krizi na ostrově Bali, dokonce ponese jméno amerického prezidenta.

Jak Nová hedvábná stezka zasahuje země jižní Asie, jak se mění jejich města a co to znamená pro jejich obyvatele a životní prostředí? Poslechněte si celý příspěvek Honzy Šamánka.