Nová hedvábná stezka má své oběti. Zřícený hotel v Kambodži ukazuje temnou stranu čínských investic
„Neočekáváme žádné další přeživší,“ utrousil před novináři voják odklízející trosky v kambodžském letovisku Sihanoukville, kde se na konci června zřítil rozestavěný dům. Záchranáři vytáhli ze sutin osmadvacet těl, a toto číslo možná není konečné. Podobně, jako když požár továrny Rana Plaza před šesti lety upozornil svět na žalostné podmínky v textilním průmyslu, obrací nehoda v Kambodži pozornost k problematickým čínským investicím do výstavby letovisek v Thajském zálivu.
Ještě před pár lety bylo město Sihanoukville rájem baťůžkářů, kteří si oblíbili místní dlouhé pláže hlavně díky tomu, že nebyly tak přeplněné jako v sousedním Thajsku. Dnes tu ale po desítkách rostou luxusní hotelové komplexy a velká kasina a z rybářského městečka se stává kambodžské Las Vegas. Nahrávají tomu také slabé zákony proti praní peněz a chybějící regulace gamblingu. Investují tu hlavně čínské společnosti, pro které je město díky přístavu, příhodné poloze a také speciální ekonomické zóně strategickým bodem. V roce 2020 tu má být otevřena první část gigantického zábavního parku Wisney World, který je symbolem nové podoby města. Součástí projektu je hotel, vodní park, kasino, nákupní centrum nebo i přírodní park a investoři za něj zaplatí přibližně miliardu dolarů.
Rušení chrámů a bourání soch: Represe čínského státu vůči lokálním náboženským tradicím
O represích čínského státu vůči církvím a náboženským hnutím slyšíme často. Až donedávna se ovšem jednalo spíše o křesťanství, islám nebo nová náboženská hnutí, zatímco tzv. lokální náboženské tradice čínská vláda spíše využívala ve svůj prospěch, nebo v rámci programu takzvané sinizace náboženství dokonce částečně podporovala. To se ovšem mění v posledních dvou letech. O tom, jak a proč, mluvil v Hergot!u sinolog a religionista Jakub Otčenášek.
Místním ale příliv čínských investic způsobuje spíš vrásky než radost. Přestože vzniklo mnoho pracovních příležitostí, ze současného rozvoje těží hlavně nejbohatší Kambodžané. Nájmy se v posledních letech zvedly až na desetinásobek a najít volný byt je téměř nemožné. „Brzy si nebudeme moct dovolit tu žít,“ cituje jednoho z tamních řidičů tuktuku australský zpravodajský web News.com.au. Majitelé nových hotelů a kasin navíc raději zaměstnávají Číňany než Kambodžany. Ti sem zřídkakdy zavítají i jenom jako turisté, zákon jim totiž gambling zakazuje. Pomalu mizí také lokální podniky a v Sihanoukville se potichu mění populace. Podle některých odhadů dnes Číňané tvoří až pětinu obyvatel města.
Podobný osud jako Sihanoukville možná čeká i další místa v provincii Koh Kong a k problémům se přidává ještě ničivý ekologický dopad. Už před pěti lety se objevily první informace o tom, že se v největším kambodžském národním parku Botum Sakor začíná stavět infrastruktura o rozloze 340 kilometrů čtverečních. Za peníze čínského investora tam má vyrůst resort Dara Sakor s hotely, nákupním centrem, zábavním parkem, a dokonce i letištěm. Ustoupit mu musí jak chráněný prales, tak malé vesnice, a to přes odpor jejích obyvatel. „Není tam žádná práce, žádná voda, žádná škola, žádný chrám, jen malárie,“ popsal pro News.com.au jeden z vesničanů pozemky, kam se má odstěhovat. Podle některých analytiků za projektem nejsou čistě obchodní zájmy. Paul Chambers z Naresuanovy univerzity tvrdí, že kambodžský premiér dokonce zvažoval povolení k vybudování čínské námořní základny. Podle Gregoryho Polinga z Asijské iniciativy za námořní transparentnost při Centru strategických a mezinárodních studií je dráha na plánovaném letišti dostatečně velká na to, aby zde mohlo přistát jakékoliv letadlo čínské armády.
Čína je pro Kambodžu jednoznačně největším zahraničním investorem, a od vlády proto dostává cenné koncese na využívání půdy na různých místech země, často i v chráněných územích nebo zvířecích rezervacích poblíž hranic s Laosem nebo Vietnamem. Investice jsou součástí velké hospodářské iniciativy Nová hedvábná stezka, která má posílit ekonomický vliv Číny v Asii, Africe i Evropě. Podobné scénáře jako v Kambodži proto potkávají i další země, ať už je to Jihoafrická republika, Pákistán, nebo Indonésie. Právě v poslední jmenované zemi by měl co nevidět vyrůst dovolenkový komplex, který staví firma Donalda Trumpa společně s koncernem vlastněným čínskou vládou. Šestihvězdičkový hotel s velkorysým golfovým hřištěm, který nejspíš ještě prohloubí environmentální krizi na ostrově Bali, dokonce ponese jméno amerického prezidenta.
Jak Nová hedvábná stezka zasahuje země jižní Asie, jak se mění jejich města a co to znamená pro jejich obyvatele a životní prostředí? Poslechněte si celý příspěvek Honzy Šamánka.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
