Rušení chrámů a bourání soch: Represe čínského státu vůči lokálním náboženským tradicím

30. červen 2019

Hergot!

O represích čínského státu vůči církvím a náboženským hnutím slyšíme často. Až donedávna se ovšem jednalo spíše o křesťanství, islám nebo nová náboženská hnutí, zatímco tzv. lokální náboženské tradice čínská vláda spíše využívala ve svůj prospěch, nebo v rámci programu takzvané sinizace náboženství dokonce částečně podporovala. To se ovšem mění v posledních dvou letech. O tom, jak a proč, mluvil v Hergot!u sinolog a religionista Jakub Otčenášek.

Mezi takzvané lokální tradice patří konfuciánství, které se však většinou neoznačuje za náboženství, taoismus a čínský buddhismus. Důležité jsou ale i místní lidové tradice. Právě chrámy těchto tradic, na které lidé vybírají peníze, jsou poslední dobou velmi často obětí kampaně čínské vlády, která je srovnává se zemí. Argumentuje se sice většinou chybějícím stavebním povolením nebo podobnými byrokratickými problémy, ale důvody jsou především politické a ideologické.

Jakub Otčenášek|foto: Ladislav Bruštík

„V roce 2006 jsem se v Číně setkával s lidmi, kteří měli stranickou legitimaci a zároveň se prohlašovali za buddhisty. Zdá se, že ta současná politika spěje k tomu to překonat a úplně se od té nejednoznačnosti odstřihnout,“ popisuje Otčenášek. „To bourání soch a chrámů se často vysvětluje tím, že přece nejde, aby se lidé klaněli Buddhovi, protože to zároveň implikuje, že nevěří ve stranu,“ dodává.

Chcete vědět, zda má současná situace podobné rysy s kulturní revolucí? A slyšet víc než dva tisíce let starý text o rituálech, který by mohl být součástí moderní sociologie náboženství? Nebo stranickou vyhlášku regulující převtělování bóddhisatvů? Poslouchejte celý pořad!

autoři: Jakub Ort , Petr Wagner , Dominik Čejka