Nový Zéland má problém. Produkuje příliš mnoho medu

Populární aplikace shromažďuje data od milionů uživatelů. Američtí vládní představitelé léta vyjadřovali obavy z toho, že by se tyto informace mohly dostat do rukou čínské vlády. Možný prodej by ale podle společnosti stejně nezměnil její přístup k využití těchto dat.

Mluvčí TikToku zpravodajskému serveru BBC řekl, že informace deníku The Wall Street Journal nepopírá. Zprávy ale byly podle něj nadhodnocené. Dodal, že není také jasné, co v praxi prodej aplikace znamená. „Pokud je cílem ochrana národní bezpečnosti, odprodej tento problém neřeší. Změna vlastnictví by nezpůsobila žádná nová omezení toků dat nebo přístupu k nim,“ řekl mluvčí serveru BBC. „Nejlepším způsobem, jak řešit obavy o národní bezpečnost, je transparentní ochrana amerických uživatelských dat a systémů,“ dodal mluvčí.

Kvůli extrémnímu počasí a silnému sněžení v Kalifornii zůstal v některých oblastech uvězněný dobytek. Chovatelé se ke státům kvůli počasí nemohou dostat a potýkají se tak s problémy s péčí o ně. Hlavně s jejich krmením.„Dobytek je v našem regionu hnacím motorem ekonomiky, umírá hlady a právě teď se i telí,“ uvedl William Honsal, šerif okresu Humboldt a zdůraznil vážnost situace. Dodal, že jeho úřad kontaktovalo s problémem uvízlých stád asi 30 chovatelů v jižním Humboldtu.

Místní ochránci spolu s národní gardou, hasiči a úřadem šerifa v minulém týdnu proto spustili operaci s názvem „Hay Drop“. Uvězněná stáda lokalizují a následně jim shazují balíky sena z vrtulníků.

„Jedná se o netypický typ operace, ale ukazuje na efektivitu spolupráce s různými složkami, abychom mohli lépe sloužit postiženým komunitám. Jsme rádi, že můžeme pomoct,“ komentoval operaci její velitel Kurt McCray z jednotky místních hasičů CALFIRE Humboldt-Del Norte.

Pilotní projekt, který posunuje začátek výuky z obvyklé sedmé nebo osmé hodiny ranní, zkouší žáci dvanáctých tříd na deseti středních školách v provincii Východní Nusa Tenggara. Jejich rodiče však s experimentem nesouhlasí, protože vyučování na tamních školách většinou končí kolem půl čtvrté odpoledne a jejich děti jsou prý po příchodu domů vyčerpané a trpí nedostatkem spánku.

„Je to nesmírně náročné, dcera nyní musí odcházet z domova ještě za tmy. Nemohu se s tím smířit. Navíc bezpečnost našich dětí během cesty do školy není zaručena, když odcházejí z domů tak brzy,“ uvedla pro agenturu AFP Rambu Ata, matka šestnáctileté dívky, jejíž škola je do experimentu zapojená. Studentka tak musí podle její matky vstávat do školy už ve čtyři hodiny ráno.

Posunutí začátku výuky kritizují i odborníci na vzdělání. Dlouhodobě je podle nich opatření neudržitelné, a to hlavně kvůli nedostatku spánku, který se může negativně projevit nejen na chování, ale i zdraví studentů. „Nemá to žádnou souvislost se snahou o zlepšení kvality vzdělávání. Navíc žáci budou spát jen několik hodin, a to může mít vážné dopady na jejich zdraví. Také to v nich může vyvolat stres, který potom budou ventilovat třeba svým chováním,“ komentoval Marsel Robot, odborník na vzdělávání z univerzity Nusa Cendana.

Studie Floridské univerzity prověřovala přítomnost toxických věčných chemikálií PFAS u 21 hlavních výrobců toaletního papíru v Severní Americe, západní Evropě, Africe a Střední a Jižní Americe. Všechny značky toaletního papíru tyto nebezpečné látky obsahují.

Navíc testy objevily PFAS i ve všech vzorcích z 8 floridských čistíren odpadních vod. Věčné chemikálie se v přírodě nerozkládají a mohou se tak stát významným zdrojem znečištění vody. Navíc se spolu s odpady z čistíren vod, takzvanými čistírenskými kaly, mohou tyto toxické látky dostat i do zemědělské půdy a následně i do potravin, protože kaly se často používají i jako hnojivo, třeba na farmách.

Používání toxických PFAS je v různých průmyslových odvětvích poměrně běžné. Využívají se hlavně při výrobě spotřebních výrobků, jako třeba oblečení, které jsou kvůli nim odolnější, například proti vodě, skvrnám nebo teplu. Jejich působení ale může mít negativní vliv na lidské zdraví, protože se mohou podílet na vzniku řady nemocí. A to včetně rakoviny, onemocnění jater a ledvin nebo i poškození plodu během těhotenství.

Syndrom Alenky v říši divů jednoduše ovlivňuje způsob vnímání světa kolem sebe. Lidé mohou mít pocit, že se lidé nebo předměty kolem nich pohybují zpomaleně, nebo naopak nepřirozeně rychle. Postižený může být i sluch – lidé mohou například slyšet své blízké mluvit podivně pomalu nebo rychle. Někteří taky tvrdí, že vidí předměty nebo části svého vlastního těla, jako kdyby se jim před očima zmenšovaly nebo bobtnaly. To pak vytváří pocit, že oni sami mění svou velikost.

Právě pocit změny vlastní velikosti vedl k pojmenování této poruchy po postavě spisovatele Lewise Carrolla, která se po vypití lektvaru scvrkne a poté, co sní koláč, vyroste. Sám Carroll mohl mít zkušenost se zkresleným vnímáním, které u něj mohly způsobit migrény. Dočasné zrakové poruchy se totiž u lidí, kteří trpí na silné bolesti hlavy, vyskytují často.

I přes protesty místních a ochránců přírody vznikl jeden z nových areálu ministerstva obrany na Losím ostrově, tedy v rozlehlé přírodní rezervaci, která se nachází na severovýchodním okraji Moskvy. Podle portálu The Insider tento krok vyvolává obavy nejen z dopadů na životní prostředí, ale také z ohrožení bezpečí obyvatel. Minimálně v jednom z případů podle něj totiž byla vojenská technika umístěna jen asi 200 metrů od bytových domů.

Ekologické škody podle serveru Ekolist vznikly také při stavebních pracích ve správním obvodu Pečatniki na jihovýchodě Moskvy, naproti areálu Kolomenskoje s kostelem zapsaným na seznam UNESCO. „Tady nemůžete jen tak ani posekat trávu,“ rozčiluje se místní historik Andrej Dvornikov. Pro server The Insider vysvětlil, že území je chráněné hned na několika místech. V této památkově chráněné lokalitě nechaly úřady vykácet asi 100 hektarů lesa. Pro představu tato plocha odpovídá rozloze zhruba dvaadvaceti Václavským náměstím. Podle místních hrozí, že kostel bude kvůli stavebním úpravám ve své bezprostřední blízkosti vojenské techniky ze seznamu světového kulturního dědictví smazán.

„Výsledky této rozsáhlé studie potvrzují dlouhodobé přínosy středomořské stravy, která je bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné potraviny a zdravé tuky,” řekla deníku Independent spoluautorka studie Janice Ranson z University of Exeter. „Účinek takové diety byl zřejmý bez ohledu na genetické riziko osoby, a proto je pravděpodobné, že zdravý životní styl snižuje riziko demence,“ dodala Ranson.

Výzkumníci čerpali data mimo jiné z databáze lékařských záznamů a záznamů o životním stylu od více než půl milionu Britů, které rozdělili do dvou skupin. Jedné nařídili přísnou středomořskou dietu. Z výsledků výzkumu vyplývá, že ti, co tuto dietu dodržovali, měli o 23 % nižší riziko rozvoje tohoto stavu ve srovnání s těmi, kteří jedli jinak.

„Demence ovlivňuje životy milionů jedinců po celém světě a v současné době existují jen omezené možnosti léčby tohoto stavu,“ řekl deníku The Guardian hlavní autor studie doktor Oliver Shannon z Newcastle University. Prevence tak má být podle něj prioritou. Podle Susan Mitchell z britského Alzheimer's Research zatím neexistují žádné úplně ověřené způsoby, jak demenci předejít. „Existuje spousta důkazů, že zdravá a vyvážená strava může pomoci snížit riziko demence. Důkazy pro konkrétní diety ale už nejsou tak jednoznačné.“ říká Mitchell.

„Ghibli Park je místem, kam mohou dospělí i děti vstoupit a užívat si různé atrakce. Je extrémně nepříjemné vidět na sociálních sítích podobné fotografie,“ řekl guvernér Hideaki Ōmura.

Na nyní už smazaných fotografiích byly zobrazeni muži, jak sexuálně osahávají například postavu Marnie z filmu Léto s Marnie nebo Teru, hrdinku snímku Příběhy ze zámoří. Někteří Japonci se také figurínám animovaných postaviček dívali pod sukni.

Snímky na Twitteru vyděsily například fanynku Studia Ghibli Emiko Ogawa z Tokia. „Je to urážka těchto rodinných filmů. Tyto postavy jsou také velmi mladé, vypadají jako nezletilé,“ řekla serveru VICE World News. Například zmíněné Marnie je ve filmu 12 let a věk postavy Teru se odhaduje na 15 až 17.

Ghibli Park na žádost redakce VICE World News uvedl, že nebude komentovat konkrétní chování hostů, ale zajistí, aby si návštěvníci mohli park v klidu užít.

Ódin byl podle severského náboženství bohem války a smrti. Disk je součástí pokladu, který archeologové objevili v roce 2020 ve vesnici Vindelev ve středním Jutsku, píše britský list The Guardian. Asi kilogram zlata, včetně medailonů velikosti talíře a různých šperků, někdo zakopal před 1500 lety, odhadují odborníci.

Na disku stojí nápis „Je to Ódinův muž“ a pravděpodobně odkazuje na postavu na něm zobrazenou, tedy neznámého krále nebo velmože. Podle Národního muzea v Kodani mohl mít přezdívku „Jaga“ nebo „Jagaz“. Rozpoznatelný je také symbol svastiky, který byl pro pohany ze severní Evropy znamením blahobytu a dlouhého života.

„Tento typ objevu je nesmírně vzácný, děje se zhruba jednou za padesát let, a tentokrát se ukázalo, že opravdu přepsal historii,“ řekl serveru Insider lingvista Krister Vasshus, který disk objevil s badatelkou Lisbeth Imer z kodaňského Národního muzea.