O polovinu více cyklistů než před pandemií. Co se změnilo v pražské dopravě a jak to udržet?

„Praha, jindy přehuštěná turisty, lidmi, dopravou, se krásně za ty dva měsíce vylidnila a byl to takový cyklistický ráj,“ popisuje Jana Trávníčková z projektu Holky na kole v Praze nečekané benefity pandemického kolapsu. Místa, kterým se Pražané mnohdy vyhýbali i pěšky, se najednou dala projet na kole a unikátní příležitost si nenechalo ujít dokonce o polovinu více cyklistů, než běžně po Praze jezdí.

„Na počátku nouzového stavu došlo k poklesu cestujících v MHD až o 75 %, řidičů automobilů až o 35 %, ale naproti tomu se nezmenšil podíl pěší dopravy a naopak došlo až k dvojnásobnému nárůstu cyklistické dopravy,“ uvádí výsledky statistických měření Magistrátu hlavního města Prahy náměstek pro dopravu Adam Scheinherr z hnutí Praha sobě.

Čtěte také

Cyklisti se někdy chovají jako zvířata. Ale pořád jsou lepší než auta, říká architekt den Hollander

Důvodů pro takové změny je hned několik. Většina lidí se chtěla chránit před nákazou virem, čímž se osobní doprava stala atraktivnější než ta hromadná, kde není snadné udržovat doporučené rozestupy a hygienická opatření. MHD navíc mělo zůstat hlavně pro starší lidi, kteří se jinak dopravovat nemůžou a jsou v takzvané rizikové skupině. Jet na kole nebo jít pěšky tak platilo i za ohleduplné gesto.

V některých koronavirem těžce zasažených městech, jako je například lombardský Milán, se stala pandemická vlna dokonce podnětem k ambicióznějšímu přehodnocení dopravy. Místní municipalita přidává 35 kilometrů nových cyklostezek, v některých ulicích se snižuje rychlost na 30 km/h s prioritou pro chůzi a jízdu na kole. Důvodem není jen udržování bezpečné vzdálenosti mezi lidmi, ale i adaptace na změnu klimatu a snaha snížit znečištění v ulicích. Nejen potíže s dýcháním a předčasná úmrtí, které špinavý vzduch způsobuje, ale i možná souvislost s těžším průběhem nemoci covid-19 v této lokalitě přiměl zástupce města jednat rázně.

Čtěte také

Města přežijí všechno. Co si ale odnesou z časů koronaviru – solidaritu, nebo nadvládu silnějšího?

Podobně jako v Miláně se i v Praze za běžných okolností vykoná více jak polovina veškerých cest městskou hromadnou dopravou. Předpokládá se, že MHD bude nějakou dobu méně populární než dřív a hrozí tak, že lidé sednou do aut, kterých vyjede při rozvolňování ještě víc než obvykle. Pro už tak přetíženou Prahu by to bylo neúnosné.

„Je obrovsky důležité podporovat pěší a cyklistickou dopravu a to je vlastně pro mě jeden z nejdůležitějších závěrů. Kdybychom dokázali přemístit 15–20 % řidičů z automobilů do městské hromadné, pěší nebo cyklo dopravy, tak docílíme toho, že se bude všem po Praze jezdit komfortně a zároveň tím snížíme negativní dopady, jako jsou emise a hluk,“ myslí si Adama Scheinherr.

A prostor pro takovou změnu tady je, nehledě na závazek Prahy snížit do roku 2030 emise o 45 %. Ten bez proměny mobility nepůjde dodržet. Dosud si v Praze kolo jako způsob dopravy volilo průměrně jen jedno až dvě procenta lidí. Teď je vhodná příležitost pro všechny, kdo s myšlenkou jezdit po městě na kole už nějakou dobu koketují, promazat řetěz a vyrazit do ulic. Podrobný soupis opatření ve prospěch nemotorové dopravy v různých městech po světě najdete na stránkách spolku AutoMat.