Ochranu přírody máme top kvality, problém je ten zbytek. Přibyde národní park Křivoklátsko?

11. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Podzim v lesích na Křivoklátsku

Národní parky jsou výkladními skříněmi geomorfologie, fauny i flóry daného státu. Nejstarší Krkonošský národní park byl vyhlášen v roce 1963, v roce 1991 přibyla Šumava a Podyjí, nejmladší Národní park České Švýcarsko následoval o devět let později. S novou vládou a jejími programovými prioritami se znovu mluví o zavedení nového národního parku a nejblíž jsou tomu na Křivoklátsku, kde politická i společenská objednávka po deseti letech debat sílí.

Přestože se už delší dobu mluví kromě Křivoklátska i o Jeseníkách, mezi další území, které je třeba významným způsobem chránit, se probojoval nepochopitelně přehlížený soutok Moravy a Dyje – komplex nivních lesů a periodicky zaplavovaných tůní – takzvaná Moravská Amazonie.

Co se týká Jeseníků, území bylo vyhodnoceno jako velmi perspektivní z ochranářského hlediska. Charakterem se ale poměrně podobá území Krkonoš a navíc nabízí téměř výhradně smrkovou monokulturu, což spolu s kůrovcem souvisí s bolestnou zkušeností ze Šumavy, která byla často ideologicky zneužívána,“ vysvětluje náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny ministryně životního prostředí Vladimír Dolejský, proč se v prioritách rezortu dostalo do popředí Křivoklátsko a soutok dvou moravských řek.

Čtěte také

„Oblast soutoku Moravy a Dyje je nížinná a tady hlavní princip národního parku – čili bezzásahovost – může vyvolat i krizi biodiverzity. Tady tu správnou kategorii velkoplošného chráněného území ještě hledáme,“ přikládá pohled na nejjižnější cíp Moravy Vladimír Dolejský. Na Křivoklátsku jsou k vyhlášení národního parku nejblíže, a to i přesto, že stále existují hlasy místních samospráv, které mají za to, že momentální forma ochrany v podobě CHKO bohatě stačí.

Vladimír Dolejský

„Příprava a vyhlašování národních parků je několikaletá záležitost a to je dobře, protože společenská objednávka je zásadní. Proces vyhlašování musí akceptovat společnost, potom je to udržitelné a snižuje se množství konfliktů na daném území,“ říká Dolejší s tím, že národní parky tvoří 1,5% českého území, přes polovinu území zabírá zemědělská krajina, na 34% jsou lesy a 11% zabírá urbánní krajina. Opravdovou bezzásahovou divočinu jsme vytlačili na 0,3% našeho území, kromě kvalitní ochrany přírody se proto musíme čím dál víc zajímat o to, co se děje na hospodářsky využívané většině.

Jak se rodí národní park? Jaké jsou rozdíly v organizaci CHKO a národních parků? Proč Moravská Amazonie hledá ten správný status ochrany? Jak jsme na tom s kvalitou ochrany přírody a co se děje na zbytku území? Stane se Křivoklátsko národním parkem? Poslouchejte celé Podhoubí.

Spustit audio

Související