Od surrealismu po graffiti: Historie svetrů

31. prosinec 2014

Svetry se nosí už skoro sto let. Přinášíme průřez jejich proměnami, od sportovní elegance přes rozervaný grunge a pletené graffiti až po současné „Aspen Chic“.

Svetr jako sportovní oděv

Historie svetru jako populárního kousku oděvu začíná ve 20. letech 20. století. Předtím, než se pletené svršky prosadily přes sportovní a volnočasovou módu, byly pleteniny běžné jen ve spodním prádle. Po tisíciletí se nosily hlavně pletené ponožky. Jedny z nejstarších se našly v egyptských hrobkách.

Po první světové válce, s nástupem popularity sportu a volnočasových aktivit, se svetry staly součástí mužského šatníku. Nosily se na lyžování, bruslení, golf a kriket, ale i na větrné pláže a jachtaření. Do dámské módy je podobně jako řadu dalších prvků z pánského šatníku vtáhla vizionářka Coco Chanel. Černým dámským svetříkem s vypletenou bílou mašlí a manžetami se ve 20. letech proslavila i milovnice surrealistických inspirací Elza Schiaparelli. Vedle oficiální ruční a od 30. let i strojové produkce souběžně rostla i popularita domácího pletení. Kreativní a praktická volnočasová aktivita se pak v době velké hospodářské krize a druhé světové války stala pro řadu lidí nutností. Obtažené svetříky do pasu kopírující křivky ženského těla byly nedílnou součástí štíhlé siluety 40. let.

Twinsety a expanze do interiérů

Po druhé světové válce nastal boom nejrůznějších barev a nových typů pletenin. 50. léta byla ve znamení twinsetů, kombinace topu a kardiganu ve stejné barvě a materiálu, kterou ve 30. letech vynalezl Otto Weisz. Pletáž se začala z oděvu šířit i do interiérů, od pokrývek a přehozů až po hračky. Koncem 60. let se svými měkoučkými svetry prorazila Sonia Rykiel, která začala plést sama na sebe v průběhu těhotenství. Francouzskému i americkému módnímu světu ukázala, že pleteniny mohou následovat a vyjádřit jakýkoliv trend. Jako první přesunula švy na lícové části oděvu a začala na svetry tisknout nápisy.

03282962.jpeg

Průsvitnost, dekonstrukce a experimenty

Zářivými barvami, vzorem zigzag a smyslnou průsvitností se proslavila italská značka Missoni. Na přehlídku ve florentském Pitti Palace poslali modelky v tenoučkém lamé bez podprsenek. Prosvítající bradavky znamenaly v Itálii roku 1967 velké haló, ale sexy pleteniny přinesly značce velký komerční úspěch, hlavně v 70. letech. Na konci dekády se zástupci hnutí punk pustili do trhání a drásání všeho, včetně svetrů, na což navázali začátkem 80. let dekonstruktivisté jako Rei Kawakubo s experimenty se strojově vypletenými náhodnými dírami (Comme des Garcons 1982). Secondhandové, obnošené a vytahané děravé svetry na přelomu 80. a 90. let zpopularizoval i grungeový styl, ze kterého si jako příklad můžeme připomenout černočervený pruhovaný svetr Kurta Cobaina z kapely Nirvana.

Internet zachraňuje ruční pletení, města zasahuje pletené graffiti

03282960.jpeg

V 80. letech se svetry definitivně odpoutaly od škatulky sportovní módy. Staly se součástí stylu „Smart Casual“ a ve sportovním světě je nahradily mikiny. Technologický rozvoj strojového pletení téměř vytlačil drobnou ruční práci. Nákup vlny k domácímu pletení byl ve srovnání s průmyslově vyrobenými svetry drahý a domácí pletení přestávalo mít praktický smysl. Ruční pletáž začala být zajímavá spíš pro umělce jako specifická výtvarná forma vyjádření. Velký návrat vlastnoruční pletáže pak přišel v 90. letech díky internetu. Zásadním pozitivním impulsem bylo globální sdílení vzorů, rad a zkušeností, stejně jako možnost přeskočit lokálního dodavatele a objednat si vlnu přímo u výrobců. Kromě internetu je revival domácího pletení provázaný i s velkou vlnou popularity tradičních ručních prací, která se spustila na začátku 21. století. Za zmínku stojí i fenomén pleteného street artu (Yarn Bombing, Guerilla Knitting). Pletená forma graffiti obmotává sloupy, zábradlí a balustrády ve veřejném prostoru barevnými návleky.

Současné svetrové trendy

Současné trendy svetry mají mnoho podob, od unisexových a oversized přes svetrové šaty až po celopletené komplety. Kombinace dlouhé sukně nebo kalhot a dlouhého splývavého svetru ve stejném vzoru můžeme vidět třeba v kolekcích Marca Jacobse, Celine nebo Stelly McCartney. Populární jsou barevné vzory i monochrom, hladké i hrubé struktury nebo plastické copy s bláznivými aplikacemi. Stále se drží i ponča, která pro aktuální sezónu uvedli třeba Burberry, Etro nebo Roberto Cavalli. Zajímavou kombinací sportovního stylu, etno vzorů a uhlazené městské elegance je pro tuto sezónu styl Aspen Chic, který najdete u značek Luis Vuitton, Martin Margiela nebo Tommy Hilfiger.

Vánoční svetry

Ještě než zamíříme za domácí pletenou módou, ráda bych se dotkla jednoho globálního trendu, který se pomalu, ale jistě začíná prosazovat i u nás. Jde o fenomén záměrně „ošklivého vánočního svetru“, který je populární hlavně mezi mladými lidmi v Americe. Takzvané christmas sweather party už začínají pořádat i mladí hipstři u nás. Událost spočívá ve společenském setkání, na kterém je povinným dress codem ten nejbláznivější svetr s vánočními motivy, jaký jste schopní sehnat. Ačkoliv to zní jako studentský vtip, velké americké řetězce, jako například Urban Outfitters, kvůli této příležitosti pravidelně zařazují bláznivé vánoční svetry do svého sortimentu. Mnohem cennější je ale pro tuto příležitost podomácku ručně pletený kousek. Čím bizarnější kombinace vzorů a aplikací s vánoční tematikou, tím lépe.

03282965.jpeg


České svetry: netradiční design i osvědčené klasiky

Avantgardními oversized kusy z tlustých vláken vlny na sebe před několika lety upozornila česká návrhářka Monika Krobová. V současnosti je na české návrhářské scéně synonymem pletené módy hlavně značka MIK studentky UMPRUM Jany Mikešové. V rozhovoru si můžete poslechnout, proč se momentálně od ručně pletených velkých struktur přesunuje ke strojovému pletení. O české rodinné firmě, která svůj mezinárodní byznys postavila na svetrech a čepicích se vzory vloček a jelínků, si můžete poslechnout v reportáži tu.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.