Opatrná, typicky česká spiritualita. Literární historik Martin C. Putna hledá v dílech Karla Čapka duchovní rozměry
Literární historik Martin C. Putna dal během karantény dohromady sbírku úryvků z díla Karla Čapka, které ukazují jeho duchovní rozměry. Čapkovu spiritualitu Putna charakterizuje jako opatrnou, v mnohém nekonkrétní, a proto také do značné míry typicky českou. Pro Čapka je také typické, že se zaměřuje na člověka, který se modlí, a něco tedy duchovně prožívá, ale neklade si otázku, kdo je „na druhé straně“, tedy jakým způsobem (a jestli vůbec) Bůh člověku odpovídá.
Putna upozorňuje, že nelze ztotožňovat spiritualitu samotného Čapka se všemi projevy jeho postav, ale spiritualita, o které by se snad dalo mluvit jako o humanistické, jeho dílem prostupuje. Patrně nejvýrazněji se náboženské motivy objevují v románu Továrna na absolutno, jehož satirický osten ale ze všeho nejvíc upozorňuje na to, že nakonec všeho moc škodí.
Čtěte také
Podle Putny je však pro Čapka typické využívání kristovského archetypu, „Christ figure“, tedy postav, jejichž chování a osudy v něčem výrazně připomínají Kristovo působení. Takových hrdinů je v Čapkově díle hned několik – například doktor Galén z Bílé nemoci –, nicméně Putna připomíná ještě jednu okolnost: určitý aspekt tohoto archetypu v sobě měl na sklonku života i Čapek sám, běsnění fašistů totiž neoplácel stejnou mincí, i když ho nakonec vnitřně vyčerpalo až k smrti.
Náboženských a duchovních rozměrů je v Čapkově díle celá řada, nemůžeme se například vyhnout jeho apokryfům, ale řeč přijde i na spiritualitu přírody, srovnání Čapkova přístupu s Masarykovým, ale také na Čapkovy celoživotní polemiky s katolickými intelektuály jeho doby, jako byl například Jaroslav Durych.
Pusťte si celý pořad, ve kterém vás čeká ještě mnoho dalšího včetně hudby, která vás možná překvapí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
