Hergot! s Martinem C. Putnou: Základní hodnotou křesťanského osvícenství je tolerance

29. červenec 2018
Martin C. Putna

Na knihy o amerických a ruských kulturních dějinách navazuje filolog a literární historik Martin C. Putna knihou nazvanou Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy. Střední Evropu přitom chápe jako území bývalého habsburského impéria. Tradičně se jedná o region z větší části katolický. Zdaleka to ale není tak jednoduché a jednoznačné.

Jako jeden z příkladů uvádí Putna Slovensko. Katolicismus je zde prakticky součástí národní identity a neodmyslitelně patří i k českým stereotypům o Slovácích. Jak ale Martin C. Putna upozorňuje, slovenské národní obrození nebylo dílem katolíků, ale evangelické menšiny. Slovenští evangelíci dali také jako první vzniknout představě českoslovenství – ne ve smyslu politickém, ale na základě kulturní, jazykové a náboženské spřízněnosti. 

V době, která volá po tradičních křesťanských hodnotách, Putna upozorňuje, že zásadní hodnotou křesťanského osvícenství, které je právě s Rakousko-Uherskem spojeno, je tolerance. Různorodost jazyků i náboženských vyznání k habsburské říši patřila. A to včetně islámu. Ten byl (a je) většinovým náboženstvím na území Bosny a Hercegoviny, kterou Rakousko-Uhersko anektovalo v roce 1878. Obracení místního obyvatelstva na "pravou víru" nebylo na stole. Jediným požadavkem byla loajalita k monarchii. Putna ovšem zdůrazňuje, že kdyby k anexi došlo o sto let dříve, bylo by to hodně jinak. 

Hergot!: Jaká je islamofobie po česku? Jiná než předválečný antisemitismus

03758081.jpeg

Editorem knihy Islamofobie po česku je Bronislav Ostřanský, orientalista a islamolog z Orientálního ústavu Akademie věd. Ke spolupráci přizval řadů odborníku, aby shrnuli různé projevy českého odporu vůči islámu, jeho východiska, souvislosti, přesahy i paradoxy. „Psát o islamofobií a jejích přesazích v dnešní době není v silách jednotlivců,“ vysvětluje Ostřanský.

Odpověď na otázku, jak by se situace v Evropě vyvíjela, kdyby se Rakousko-Uhersko po první světové válce nerozpadlo, se už z povahy věci těžko hledá. Martin C. Putna ale připouští, že existence habsburského soustátí by s jeho nejednoznačnými identitami mohla být alternativou nekompromisní orientace na národní státy, zároveň by právě i díky křesťansky osvícenským ideálům mohla být hrází jak proti nacismu, tak proti sovětskému komunismu.