Oslavovaný, zdiskreditovaný a znovu objevený. Folklor se vrací do módy

Zájem o folklor se v lokálním módním designu objevuje od konce devatenáctého století. „Návrat ke kořenům a lidovosti souvisel s emancipačními snahami Čechů, kteří se chtěli oděvem a prostředím, ve kterém žili, vymezit vůči germanizačním tendencím. Se vznikem Československa se tento element ještě umocnil,“ vysvětluje historička umění Lada Hubatová-Vacková.

Zájem o hledání a aktualizaci autentického čechoslováckého národního svérázu později ve třicátých letech přiživil sílící německý nacionalismus. Německá minorita v Československu začala ostentativně nosit dirndly a další tradiční oděvy. „Jako určitá reakce na to vznikla česká soutěž o nový design folklorních šatů šohajek. Vypsal ji továrník Josef Sochor z Dvora Králové. Do poroty pozval významné osobnosti jako Josefa Čapka nebo Františka Kyselu,“ popisuje Lada Hubatová-Vacková.

Po roce 1948 se folklor dostal do nového kontextu, v souvislosti s budováním nového státního zřízení. „Lidové tradice, které byly původně čisté a ryzí, se staly propagandistickým nástrojem. Tento motiv zmiňuje i Kundera v románu Žert. Popisuje, jak se z tradiční jízdy králů, z lidového folklorního průvodu, stala politická šaráda,“ říká Lada Hubatová-Vacková.

Během devadesátých let byl folklor vnímaný jako zdiskreditovaný minulým režimem a zájem o něj byl malý. Velkou zásluhu na jeho rehabilitaci a návratu do současné české módy má podle Lady Hubatové-Vackové designérka a vedoucí ateliéru Designu oděvu a obuvi na UMPRUM Liběna Rochová. „Dlouhodobě s lidovým předobrazem pracuje a dělá to velmi originálně. Věnovala se modrotisku, kanafasům a dalším tradičním technikám. Téma folkloru také často zadává svým studentům.“

model Barbory Procházkové na módní přehlídce v Londýně|foto: Jan Pavelka

Právě jedné ze studentek Liběny Rochové, konkrétně Barbory Procházkové, jsme se ptali na to, jak si hledala cestu k zapojení krojových prvků do svého designu. „Pocházím z Moravy a folklor je mi osobně hodně blízký, viděla jsem ho kolem sebe odmala. Za šest let, co studuji na UMPRUM, jsem se s tématem folkloru musela popasovat už třikrát. Poukazovat na naši autenticitu, hledat, podporovat a udržovat naši jedinečnost je podle mě v dnešní době velmi důležité,“ říká Barbora, která se pro školní kolekci inspirovala životními fázemi ženy na vesnici.

Modely Barbory Procházkové zaujaly zpěvačku popové kapely Vesna Patricii. Zapojila je do image své skupiny, která se lokálním folklorem a pohádkami inspiruje v hudbě, textech i estetice. „Dnes toho všichni máme hodně, jsme zavalení technologiemi a chybí nám chvilka zastavení a propojení s něčím důvěrně známým. Tím může být právě folklor, který my propojujeme s elektronikou, klasickou hudbou i jazzem. Výsledná fúze je zajímavá i pro současného městského člověka,“ vysvětluje Patricie. Od doslovnějších folklorních odkazů, které můžeme vidět třeba ve videoklipu k písni Kytička, se chce do budoucna posunout dál. „Další deska bude více elektronická a experimentální. Stále nás zajímají mýty a tajemno, ale k folkloru už jsme řekly dost.“

„Pro naši značku je klíčovým kouskem jupka. Tu chce mít opravdu každá naše zákaznice. Držíme se tradičního střihu, jen jsme zúžili pas, protože už dnes jupka neleží na velkých sukních,“ popisuje autorka jedné z komerčně nejúspěšnějších českých módních značek inspirovaných folklorem Zuzana Osako. Modely z její dílny Tradice nosí hlavně ženy středního věku: „Jsou to maminky, učitelky, úřednice, ale také političky a další ženy, které reprezentují Česko v zahraničí. Berou si je do kanceláře i na společenské události,“ popisuje Zuzana Osako. Její pojetí folkloru uvidíme i v české olympijské kolekci pro hry v Tokiu v roce 2020, na které spolupracuje se značkou Alpine Pro. Poslechněte si, jak k inspiraci českou lidovou kulturou přistupuje.