PACIENT ZERO: Aneb léčím se ze závislosti na internetu

Můžeme však vůbec mluvit o něčem jako „závislost na internetu“? Mezi odborníky nepanuje konsenzus. Často nemají potřebná data a ani pacienty. Jakmile se pustí do nějakého výzkumu, tak uživatelé i samotný internet se promění tak rychle, že žádné relevantní poznatky nezískají. Ostatně těžko se v dnešní době, kdy se většina lidských činností přesunuje na internet, vůbec rozeznává, co je a není normální.

Jak však poznat, jestli a kdy máme s internetem problém? Nejlépe tak, že nadměrné užívání internetu začíná negativně zasahovat do mého života. Kvůli nekonečným hodinám na netu, tak spím pramálo, nechodím nikam včas, stahuju se ze společnosti či začínám mít z toho chronické bolesti zad. V ten moment můžu říct, že mi problém klepe na dveře.

Těžko však můžeme mluvit o epidemii internetové závislosti – na to toho víme až příliš málo. Avšak jak přednosta kliniky adiktologie profesor Michal Miovský podotýká: „Nové generace jsou mnohem víc konfrontované s tím, jak moc si ujíždějí na svých potřebách. Bude to mít vliv na individuální rozhodování, zda-li to, co po nás tady zůstane, tak budou jenom naše zážitky.“

Internet se tak stává nejen čím dál větší součástí našich životů, ale otevírá i prastaré filozofické otázky – čím chceme být a jaký je vůbec náš smysl. Díky internetu se tak nejen dozvíme „deset nejroztomilejších plemen koček“, ale i to, co jsme. A to není vůbec málo.  

Autor: Ondřej Šálek
Dramaturgie: Brit Jensen
Zvuk: Radek Veselý