Digitální detox, výzva 5: Odpojit se na den je hračka, tvrdí každý. Alespoň bude víc notifikací
„Jdeš do toho teda se mnou? Celý den nesmíš být na sociálních sítích,“ připomínám své partnerce Marcele, kterou jsem se rozhodl přizvat k poslední zkoušce Digitálního detoxu. „Ježišmarjá,“ děsí se ona, ale vzápětí už si věří. „To bych mohla dát.“ Spousta lidí (včetně mě) frajeří, že přežít den nebo snad dva bez socsítí je brnkačka. Poslední výzva ale skrývá smutnou, tichou pointu. Co se stane, až chytíte pátého offline bobříka?
Jdeme na to. Den bez Facebooku, Instagramu, YouTubu, Googlu Plus (to ještě funguje?), Snapchatu, Viberu, Tumblru, the list goes on. Do práce vyrážím s pocitem střízlivého optimismu. Den bez virtuálního světa lajků a komentářů, přátel a obdivovatelů, zábavných flejmů i drbů vydržím v pohodě a určitě se přitom i dost poučím. Ale jakmile zasednu k počítači v kanceláři, prohrávám. Moje včerejší já mi hodilo klacek pod nohy, když mi v prohlížeči nezavřelo záložku s Facebookem. Nešlo od ní odvrátit oči. Pak už jsem ale na celý den na sociální sítě nevlezl. Dejme tomu, že na sebe tedy budu mírný, ten jeden přešlap si odpustím a budu pokračovat v offline experimentu.
Digitální detox, výzva 3: Papírové fotky nevylepšíš. Jsou z dob, kdy tvůj život neměl publikum
„Celý den nevyfoť žádnou fotku. Zkus radši najít doma v šuplíku staré papírové fotky.“ Třetí výzva Digitálního detoxu je bezpochyby ta nejzábavnější. Ne snad proto, že by mě den bez fotky na smartphone naučil něco zásadního o mém vztahu k životu online. Spíš je to tím, že hrabat se v domácích fotoarchivech je o dost napínavější než stalkovat instagramové účty kamarádů.
Druhý den ráno vyhodnocuji výsledky: celodenní abstinence od sociálních sítí na mě měla překvapivě malý dopad. Svět se nijak zásadně nezpomalil, nezklidnil, nezjemnil. Nespravila se mi záda, nezlepšily přátelské vztahy, nevnímal jsem víc svoje okolí. Marcela to cítí podobně. „Mělas pocit, že svět je najednou hezčí místo?“ ptám se jí. „Ne,“ odpovídá suše.
Detoxikační výzvu prý vydržela bez jediného lapsu, ani se nepokoušela obcházet pravidla (já ano – chat na mailovém klientu se jako sociální síť nepočítá, ne?). Starosti jí dělaly jen nedokončené konverzace, ve kterých se čekalo na její odpověď, ale i to se nějak dalo přežít. „Ta výzva mi ukázala, že je to úplně v pohodě. Vlastně si myslím, že jeden den je strašně málo,“ hodnotí Marcela. Souhlasím a vzápětí ji pouštím k počítači. Je strašně zvědavá, co všechno jí na sociálních sítích uniklo. „Hurá!“ zvolá, když zasedá k notebooku. A pak je ticho.
„Nechceš kafe?“
Nic.
Zkoušku jsme zvládli na jedničku.
Jak to zní, když vás někdo nevnímá? Poslechněte si poslední část audioblogu Jonáše Zbořila, který na vlastní kůži vyzkoušel i pátou výzvu Digitálního detoxu Radia Wave. Ale nepouštějte si ji, pokud s vámi zrovna někdo mluví.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
