Smrdí u vás v práci někdo? Personalista to za vás nevyřeší, ale umožní vám o tom mluvit

13. listopad 2024

Ivana a Zuzana tentokrát ve studiu přivítaly personalistky aka ejčáristky aka odbornice na lidské zdroje Zuzku Vitinger a Míšu Hadravovou. S nimi řešily, co je jejich agendou a zda by nebylo v práci dobré mít workshop s bubnujícím klaunem.

Na začátek relace Míša a dvě Zuzany sdílely, jaká mají tzv. bezpečná slova, která říkají, když se necítí bezpečně. Těmito slovy jsou ananas, baklažán a banán, což jim Ivanka záviděla, protože žádné takové magické slůvko vymyšlené nemá.

Ivanka se pak dost nenápadně ptala, jestli si ženy tuto práci vybraly záměrně, nebo zda je k tomuto povolání dotlačil osud. Personalistky pak vysvětlovaly, že spíše moderují konfliktní situace a pokouší se zpříjemnit atmošku v zaměstnání, než že by někomu zakazovaly nosit kraťasy nebo triko s nápisem.

Pak se řešily firemní benefity – zda je stále trendy dostat občerstvení zadarmo nebo jít na besídku. Zuzanu jako materialistku také zajímalo, jaké jsou výhody práce v korporátu. Dozvěděla se, že je to třeba pravidelný plat, ne jen kafčo zadarmo. Novým jevem ovšem je, že mladí lidé chtějí mít život i po práci, ne se upracovat k smrti.

Pak se ještě probrala Zuzanina traumatická zkušenost z brigády u pána, který měl byt vyzdoben skleněnými penisy, a mohlo se jít pomalu domů.

Chcete si popřemítat o tom, že firmení benefit nemusí vypadat jen jako teambuilding s šéfikem? Pusťte si do uší a duše Buchty a možná se vám to zadaří.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.