Paneláky a folklor: Umělec Tomáš Džadoň zabydlel Jurkovičovu vilu

17. listopad 2017
Veronika Ruppert v Jurkovičově vile, kterou zabydlel umělec Tomáš Džadoň

Dušan Jurkovič je vnímaný jako jeden z nejvýznamnějších slovenských architektů, který dokázal skloubit autentické lokální folklorní vlivy s moderní architekturou své doby. Právě propojení tradice se současným životním stylem je zásadním tématem i pro slovenského umělce Tomáše Džadoně. Autor, k jehož nejznámějším pracím patří roubenky na střechách paneláků, se rozhodl do Jurkovičovy vily pomyslně nastěhovat. 

Interiéry i zahrada jsou dnes zrekonstruované tak, aby zachovávaly vzhled domu z roku 1906. Ačkoliv je všechno maximálně autentické a věrné původní Jurkovičově verzi, rodinný dům proměněný v muzeum působil na Tomáše Džadoně chladně. „Pokusil jsem se do něj opět vnést teplo domova, vzbudit dojem, že se tam nastěhoval nový majitel. Proto jsem začal už v zahradě, kam jsem přivezl svůj srubový karavan.“

Pojízdnou roubenku včetně tradičního folklorního interiéru vyrobil před několika lety vlastnoručně s pomocí přátel, stejně jako další stavbu umístěnou v zahradě. Takzvané „slovenské ruiny“ jsou z levného materiálu Ytong, který se dnes často používá na stavbu běžných bytovek domů. Bílé tvárnice jsou sroubené tesařskými zámky, tradiční konstrukční technikou pro roubenky.

Uvnitř domu hra na nového majitele pokračuje řadou více či méně nápadných zásahů. Na zdech visí obrazy slaniny, koz a Džadoňovy rodiny a v knihovně vyrostlo malé panelákové sídliště. „Společně s kurátorem výstavy, Rosťou Koryčánkem, jsme z depozitu Moravské galerie dovezli další Jurkovičův nábytek z jiných projektů. Vybavili jsme jím prázdné interiéry domu a vše doplnili mými pracemi. Celá výstava je poskládaná z různě starých věcí, kterými jsem si budoval svůj vztah k tradici. Snažil se skrz ně pochopit, co pro mě znamená,“ popisuje Tomáš Džadoň.

Finalista prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého a Ceny Oskára Čepana se tématu panelákového bydlení a folklorního odkazu věnuje dlouhodobě. Sám vyrůstal v paneláku jako jeden z pěti sourozenců a často pracuje s všednodenními rodinnými motivy a tradicemi. Jeho dekonstruované paneláky a roubenky se objevily v galeriích jako GHMP, Futura nebo Železničná stanica v Banské Štiavnici, ale i ve veřejném prostoru. Kolem zatopeného paneláku v hradním příkopu chodili v létě 2008 návštěvníci zámku Třebešice.

Aktuální výstavu s názvem Džadoňova vila můžete v Jurkovičově vile v Brně navštívit až do 25. března příštího roku. Některé intervence jsou explicitnější, jiných si ve výrazném interiéru všimne jen pozorný návštěvník. Jestli vás téma paneláků a životního stylu baví, určitě zamiřte i na Paneland – Největší československý experiment, pro který Tomáš Džadoň vytváří architekturu výstavy. V Průmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně běží od 24. listopadu.

Poslechněte si rozhovor s Tomášem Džadoněm, ať vám mezi folklorními vázičkami na poličkách neutečou jemné“ detaily jako zmenšený model srubového karavanu tažený autem Hammer.

Jurkovičovu vilu dala s pomocí Norských fondů do původní podoby z roku 1906 Moravská galerie, která ji vlastní od roku 2006. Veřejnosti byla po rekonstrukci domu i zahrady otevřena roku 2011. V části interiérů je původní nábytek a vybavení, které užíval Jurkovič s rodinou. Ve zbývajících místnostech, kde se vybavení nedochovalo, je expozice o Jurkovičově životě i přístupu k architektuře a interiérovému designu.

 

Další články autora