Patologické hromadění: Věci naplňují prázdnotu, nárazový úklid situaci neřeší
V médiích se čas od času objeví zpráva o lidech, kteří doma hromadí odpadky. Sousedi si stěžují na zápach a hlodavce a bojí se, že když začne u „hromadiče“ hořet, bude z toho velké neštěstí. V takovém bytě totiž mnohdy bývají jen úzké uličky pro průchod, které znemožňují adekvátní zásah hasičů.
Sousedé volají po radikálním řešení a věří, že když se z bytu věci odvezou, situace se zlepší. Podle Jo Cavalot z organizace Hoarding Disorders UK takové řešení nefunguje: „Ve chvíli, kdy se věci takto nárazově vyklidí a není s tím spojená žádná terapeutická a sociální práce, lidé nevyhnutelně začnou znovu hromadit. O to více a o to rychleji.“
Patologické hromadění bylo dříve vnímáno jako příznak obsedantně kompulzivní poruchy (OCD). Od roku 1992 jej Světová zdravotnická organizace uznala jako samostatnou duševní poruchu, která se však často vyskytuje spolu s posttraumatickou stresovou poruchou, OCD, ADHD nebo úzkostmi.
„Příčiny mohou být ve ztrátě, truchlení, smutku. Je to svým způsobem o naplnění prázdnoty. Setkáváme se také s negativními zážitky z dětství, které mohou být příčinou patologického hromadění v pozdějších letech,“ říká Jo Cooke, autorka knihy Understanding Hoarding. Hromadění podle ní může začít už v dospívání, negativní dopady na život se začínají objevovat kolem čtyřicítky.
Jaký je rozdíl mezi patologickým hromaděním a nepořádkem? Co se skrývá za hromadami knih, novin a odpadků? A inklinují děti „hromadičů“ spíše k hromadění nebo k minimalismu? Poslechněte si Diagnózu F s Jo Cooke a Jo Cavalot z organizace Hoarding Disorders UK.
Související
-
Hromadiči věcí se chrání proti vtíravým myšlenkám, říká lékařka Jiřina Kosová v Diagnóze F
Žijeme v době, kdy se stále více hovoří o minimalismu a tendencích ke zbavování se věcí.
-
Diagnóza F: Když mají odpadky zaplnit prázdné místo v životě
O patologickém hromadění věcí se v českých médiích píše zřídka, většinou v souvislosti s požáry, které se rozšířily z bytu člověka, jenž jej zaskládal odpadky do ta...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
