Patologické hromadění: Věci naplňují prázdnotu, nárazový úklid situaci neřeší

29. duben 2022

V médiích se čas od času objeví zpráva o lidech, kteří doma hromadí odpadky. Sousedi si stěžují na zápach a hlodavce a bojí se, že když začne u „hromadiče“ hořet, bude z toho velké neštěstí. V takovém bytě totiž mnohdy bývají jen úzké uličky pro průchod, které znemožňují adekvátní zásah hasičů.

Sousedé volají po radikálním řešení a věří, že když se z bytu věci odvezou, situace se zlepší. Podle Jo Cavalot z organizace Hoarding Disorders UK takové řešení nefunguje: „Ve chvíli, kdy se věci takto nárazově vyklidí a není s tím spojená žádná terapeutická a sociální práce, lidé nevyhnutelně začnou znovu hromadit. O to více a o to rychleji.“

Patologické hromadění bylo dříve vnímáno jako příznak obsedantně kompulzivní poruchy (OCD). Od roku 1992 jej Světová zdravotnická organizace uznala jako samostatnou duševní poruchu, která se však často vyskytuje spolu s posttraumatickou stresovou poruchou, OCD, ADHD nebo úzkostmi.

„Příčiny mohou být ve ztrátě, truchlení, smutku. Je to svým způsobem o naplnění prázdnoty. Setkáváme se také s negativními zážitky z dětství, které mohou být příčinou patologického hromadění v pozdějších letech,“ říká Jo Cooke, autorka knihy Understanding Hoarding. Hromadění podle ní může začít už v dospívání, negativní dopady na život se začínají objevovat kolem čtyřicítky.

Jaký je rozdíl mezi patologickým hromaděním a nepořádkem? Co se skrývá za hromadami knih, novin a odpadků? A inklinují děti „hromadičů“ spíše k hromadění nebo k minimalismu? Poslechněte si Diagnózu F s Jo Cooke a Jo Cavalot z organizace Hoarding Disorders UK.

Spustit audio

Související