Pod vrstvou prachu. „Varg jen napsal, že má problémy s policií,“ vzpomíná ve Špíně metalový archivář
V 80. letech propadl metalu a všem jeho podobám. Od té doby vymetal všechny akce v pražských kulturácích i ilegální burzy s deskami, kde párkrát zažil i policejní šťáru. Z obalů a letáčků zahraničních kapel pak opisoval adresy, aby se spojil s oblíbenými kapelami. Pamětník Jakub Jodl přišel do Špíny zavzpomínat na dopisování s norskými blackmetalisty nebo na to, jak ho Euronymous pověřil spravovat tuzemskou pobočku slavného metalového labelu Deathlike Silence Czechoslovakia.
Když label Peaceville Records nedávno vydal archivní živáky Mayhem v původní sestavě s Deadem, rozsáhlý booklet obsahoval i rozhovor s Jakubem Jodlem jako pamětníkem. Jak Jakub vysvětloval i v rozhovoru pro server Marast Music, anglicky se učil trochu už na střední, ale zdokonalil se především díky svému hudebnímu fanouškovství. Dopisy sepisoval se slovníkem na kolenou a údajně korespondencí s metalisty trávil všechen volný čas. Jako první mu odepsali Iron Maiden, kteří k dopisu přiložili fotku ze zkušebny. Za nějakých deset let obeslal přes 1600 kapel a více než třetina mu odpověděla. S některými hudebníky se přátelí dodnes. Touto cestou získal kromě nesčetného množství kazetových dem i cenná trička oblíbených kapel, jako například Anthrax. „Do školy jsem je ale nenosil, abych neprovokoval a neošoupala se. Byla to velká vzácnost a trika se hodila jen na speciální příležitosti, třeba právě na koncerty,“ svěřil se nám Jakub.
Veškeré dopisy, letáčky i materiály si ukládal, vytvořil si tak bohatý osobní archiv metalu, který nemá obdoby. Výměna ovšem nebyla pouze jednostranná a Jakub na oplátku rozesílal dema českých metalových kapel. Díky němu se na titulní stránku vlivného kostarického fanzinu dostala i táborská kapela Ďáblův Farář a bez rozsáhlé sítě kontaktů by si norští blackmetalisté možná nikdy neposlechli Master´s Hammer. František Štorm si s nimi posléze dopisoval sám a na kontakt s Euronymem z Mayhem a Vargem, jehož první tolkienovská přezdívka byla Grishnackh, vzpomíná v songu Pod vrstvou prachu.
„V zaprášené krabici od banánů
Našel jsem dva dopisy od kumpánů
Jeden od Euronyma, druhý od Grishnackha
První psaný na stroji, druhý rukou buršáka.“
Tenhle song vystihuje život Jakuba Jodla v 80. a 90. letech – konverzaci udržoval především s oběma norskými blackmetalisty. Euronymous byl prý výřečný a psal na stroji až osmistránkové dopisy: nejčastěji o novinkách ve světě black metalu nebo kolem vydavatelství Deathlike Silence. Šéf Euronymous se údajně snažil vytvořit pobočky Deathlike Silence po celém světě a Jakub měl být koordinátorem východoevropské sekce. Oproti tomu Varg byl pragmatik, často psal jen holé věty a promýšlel nejlukrativnější smlouvy s vydavatelstvími. Když zavraždil Euronyma, Jakubovi prý jen napsal, že má problémy s policií a chystá novou desku. Pak mi už nenapsal.
Tracklist:
MAYHEM – Deathcrush (Deathcrush) (Posercorpse Records, 1987)
VOIVOD – Order Of The Blackguards (Killing Technology) (Noise International, 1987)
BATHORY – Woman Of Dark Desires (Under The Sign Of The Black Mark) (New Renaissance Records, 1987)
VENOM – Schizo (Witching Hour) (Demolition Records, 2003)
DARKTHRONE – The Hardship of the Scots (from Old Star) (Peaceville Records, 2019)
Kolik času trávil Jakub denně nad korespondencí s metalisty z celého světa? Co bylo na fotce, kterou mu zaslal Fenriz z Darkthrone, a proč by se raději neměla nikdy nikde objevit? Poslechněte si celý díl Špíny s metalovým archivářem Jakubem Jodlem!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.