Zrazu zase hardcore a hodně zábavy. Boost servírují nahrávku Flesh&Bones

22. březen 2024

Plzeňská hardcorová čtveřice Boost se už ve Špíně ukázala před pár lety, od té doby se ovšem pochopitelně leccos změnilo, včetně sestavy. Přibyla jim taky nová nahrávka Flesh & Bones. Právě kolem ní se především točila návštěva zástupců Sochyho, Jakuba a Petera u nás ve studiu, nicméně zvládli jsme zabrousit i do světa DIY kinematografie.

Od doby, kdy jsme se ve Špíně s Boost viděli naposledy, došlo u Boost k posunu od klasičtějšího hardcoru k více post-punkovému zvuku. To vykrystalizovalo samo právě ze změny v sestavě, zároveň to hodně ovlivnil i Jirka Kaňa, který album nahrával. Zatímco dřívější kroky Boost zavedly do profesionálních studií, tentokrát se rozhodli vydat více DIY cestou a spolupráci s Jirkou si nemohli vynachválit.

Jako jedna z mála hardcore punkových kapel u nás se rozhodli natočit vlastní lowcost klip, což by v původní sestavě asi neproběhlo, protože tíhli spíš k lyrics videům s hluchými záběry na pozadí. Natáčení se zhostil Peter, který se snažil hlavně vyhnout klišoidní estetice nasvícené kapely s tvrdými výrazy kdesi v temné místnosti. Výsledkem jsou výjevy z nejen bloumání po různých plzeňských místech a zákoutích s kamerou, která se nebojí zazoomovat.

Jak se točí klip se zlomenou rukou? Z jakých důvodů došlo ke změně sestavy, která poslala Sochyho od bicích ke kytaře? Odkud se vzal nápad s 3D brýlemi a co po jejich nasazení můžeme na obalu Flesh&Bones odhalit? Co všechno na Flesh&Bones má na svědomí Jirka Kaňa? A jak se to vlastně u nich má s hardcorem? Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu!

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.