Podle vědců ovlivňují emise z létání kvalitu vzduchu mnohem víc, než se dosud předpokládalo

12. listopad 2019

Větší objem létání přispívá ke zhoršování stavu klimatu a zároveň výrazně zhoršuje kvalitu vzduchu. Zjistila to nová studie vědců z Massachusettského technologického institutu. Ne vždy navíc existuje ekologičtější řešení.

Víc než 4 miliony lidí ročně zemře na nemoci přímo způsobené špatnou kvalitou vzduchu. Podle studie MIT jich na létání připadá 16 tisíc. To je sice méně než půl procenta, podle vědců je to ale často přehlížený fakt, který dokazuje, jak komplexní musí být debata o budoucnosti letectví.

Prostředků k omezení emisí vzniklých z letectví existuje mnoho. Kromě zlepšení technologií a větší kontroly stavu letadel je to například úprava složení paliva. Studie ale varuje před tím, že snížení jednoho typu emisí může vést ke zvýšení jiného typu. Například výroba motorů s nižším výkonem umožní snižování emisí čpavku, letadla ale v takovém případě musí spálit větší množství paliva, a do vzduchu tak vypustí víc oxidu uhličitého. Podle vedoucího výzkumu, doktora Sebastiana Easthama, je tak nutné se na problém v letectví dívat komplexně i ve vztahu s dalšími odvětvími průmyslu.

„V pozemním průmyslu posledních patnácti let už za sebou máme rozsáhlé změny a množství emisí se rapidně snižuje. Například energetický sektor v celých Spojených státech má stejný vliv na klima jako letectví,“ dodává Eastham.

Přečtěte si také Jak omezit emise z letecké dopravy? Řešením mohou být dražší letenky i podpora železniční dopravy.

autor: voh
Spustit audio
  • Nová funkce Googlu doporučuje požívat kameny a těhotným kouřit. Uživatelé se bouří

    27. květen 2024
    Google, HQ, technologie, gigant

    Lidé vznášejí námitky proti novému nástroji umělé inteligence AI Overview, který vytvořila společnost Google. Nová funkce uživatele nemile překvapila nepřesnými a místy nebezpečnými odpověďmi na zaslané dotazy a požadavky. Informoval o tom web The New York Times (NYT).

    Měla udělat práci za lidi a vytvořit souhrn vyhledávaných informací na internetu tak, aby člověk nemusel listovat hromadou odkazů a ušetřil čas. Místo toho ale nová AI funkce Googlu nabízí uživatelům rady, které přitom pravidla technologické společnosti samy porušují.

    Uživatelé například nahlásili případy, kdy funkce AI Overview doporučovala těhotným osobám kouřit dvě až tři cigarety denně, navrhovala používat lepidlo k udržení sýru na pizze a uváděla, že je zdravé denně sníst alespoň jeden malý kamínek, což jsou velmi nebezpečná, zdraví ohrožující doporučení.

    Podle dalších lidí nový nástroj Googlu tvrdil, že bývalý americký prezident Barack Obama je muslim, a potvrzoval konspirační teorii jeho někdejších politických oponentů.

    I Google tak dokazuje, že umělá inteligence je stále velmi zranitelným nástrojem snadno podléhajícím mylným informacím, a to i přesto, že před spuštěním programu společnost podrobila AI funkci několika testům. „Před spuštěním této nové zkušenosti jsme provedli rozsáhlé testování. Stejně jako u dalších funkcí, které jsme spustili ve vyhledávání, oceňujeme zpětnou vazbu,“ sdělil výše zmíněnému serveru mluvčí společnosti Google.

    Kvůli nespolehlivému a místy i nebezpečnému poskytování informací je ale Google připravený zajistit nápravu. „V případě potřeby přijímáme rychlá opatření podle našich obsahových zásad a používáme tyto příklady k vývoji širších vylepšení našich systémů, z nichž některá jsme už zavedli,“ dodal mluvčí.

  • Ze stromů v Mexiku padají vysílení vřešťani. Důvodem jsou vysoké teploty i zásah člověka

    27. květen 2024
    Vřešťan, Peru, opice, zvířectvo

    Úřady a ochranářské skupiny v jižním Mexiku řeší úmrtí desítek vřešťanů. Na vině je mimo jiné extrémní horko a změny ve využívání půdy, které pro tento druh primátů představují značné riziko, píše server Wired.

    K úmrtí došlo v místech, kde teploty přesáhly až 43 stupňů Celsia. Před uhynutím trpěla zvířata křečemi, mdlobami a hypertermií, které patří mezi příznaky dehydratace. Hlavní příčinou je podle ochranářských organizací úpal. K úmrtím primátů dochází po celém státě Tobasco. Místní biologové se v posledních letech snažili tento druh opic chránit kvůli jejich zranitelnosti a snižujícímu se počtu. Události posledních proto mnohé odborníky sledující vřešťany zasáhly.

    „Bolí to, protože veškeré úsilí, které jsme léta vynakládali, jde do koše,“ přiznává Gilberto Pozo, biolog zabývající se divokou zvěří z Institutu ekologie v Xalapě. Pozo je rovněž výkonným ředitelem občanského sdružení Cobius (zkratka pro Ochranu biologické rozmanitosti Usumacinta, pozn. red.). V regionu již po 13 let spolupracuje s místními komunitami na ochraně ohrožených druhů.

    Zkraje května navštívil tým Cobius skupinu vřešťanů v Cunduacánu. Tam totiž opice ohrožují významné změny krajiny. Během terénní práce tým spatřil dva vřešťany padající z 15 metrů vysokých stromů. V následujících dnech navštívil biopark Saraguatos, kde objevil pět mrtvých opic a osm dalších v nepříznivém stavu. Pozo si u opic všiml střední až těžké dehydratace, kvůli které se primáti hůře pohybují a vykazují známky apatie. „Stávají se z nich malé panenky,“ míní biolog.

    Vřešťani jsou jedním ze tří druhů opic obývající Mexiko. Vyskytují se například ve státech Tabasco, Veracruz nebo Yucatanu. Primárně se vzhledem k pojídání listů řadí mezi listožravce. Pokud listy obsahují malé množství vody, jsou opice kvůli dehydrataci o to více vystaveny rizikům vyšších teplot.

    Ačkoli se průměrná roční teplota v Tabascu pohybuje okolo 27 stupňů Celsia, v květnu teploty stouply na 36 stupňů i výš. Podle mexického Ministerstva životního prostředí a přírodních zdrojů se nyní pracuje s několika variantami příčin úmrtí. Kromě úpalu z vysokých teplot zmínilo i podvýživu a postřik rostlin toxickými chemikáliemi. Za viníka proto lze považovat i krajinné úpravy. Z původní oblasti lesů totiž kvůli půdě přizpůsobené pro zemědělství zbývají už pouhá 3 procenta.

  • Dost bylo selfíček s horou Fudži. Japonské město postavilo zeď

    24. květen 2024
    Hora Fudži, Japonsko,

    V jednom japonském městečku už mají turistů tak plné zuby, že postavili obrovský plot, který brání ve výhledu na atrakci, za kterou přijíždějí: na slavnou horu Fudži. Podobné kroky v boji proti nadměrnému turismu podnikly i některé evropské destinace, píše server Euronews.

    Dvacet metrů dlouhý a dva a půl metru vysoký plot je pokrytý černou sítí. Ta má zhatit plány turistů na atraktivní „selfíčka“ se slavnou horou. Městečko Fudžikawagučiko je známé tím, že nabízí jedny z nejlepších výhledů na ikonickou japonskou horu. Místní obyvatelé už ale mají dost turistů, kteří blokují chodníky a zastavují dopravu, aby získali dokonalý snímek.

    Obzvláště oblíbeným místem pro fotografování byla venkovní část obchodu Lawson, odkud se při fotografování pod určitým úhlem zdálo, jako by hora Fudži seděla na střeše obchodu. Turisté, většinou cizinci, dokonce toto místo pojmenovali „hora Fudži Lawson“.

    „Kawagučiko je město postavené na cestovním ruchu a já návštěvníky vítám,“ říká Mičie Motomoči, majitel kavárny, která stojí jen nedaleko oblíbeného místa fotografování. Motomočimu zejména vadí neurvalé chování návštěvníků města. Turisté podle něj totiž bez skrupulí odhazují odpadky, přecházejí silnice za hustého provozu a bez dovolení vnikají na soukromé pozemky.

    Hora Fudži bývala v minulosti poutním místem. Dnes je oblíbená mezi turisty, kteří na vrchol vystupují, aby sledovali východ slunce. Velkým problémem se však staly tuny odpadků, včetně plastových lahví, potravin a dokonce i oblečení, které tady po sobě nechávají. Prefektura Jamanaši, kde je také stezka Jošida - nejoblíbenější ze čtyř tras na vrchol 3776 metrů vysoké hory - zavedla před letošní sezónou výstupů na Fudži rezervační systém. Ten má snížit počet návštěvníků.

    S přílivem turistů bojují i některé destinace v Evropě. Nejoblíbenější atrakce Menorky, městečko s bíle omítnutými domy, zavedlo návštěvní hodiny. Také Benátky, jedno z nejoblíbenějších italských měst, kde počty turistů často převyšují počet obyvatel, nedávno zavedly poplatek za návštěvu.

  • Mangrovy na „červeném seznamu“ ohrožených druhů. Tropický ekosystém ohrožují hlavně lidé

    24. květen 2024
    mangrovník, porost, les, příroda

    Polovina světových mangrovových lesů je ohrožena kvůli lidskému vlivu. Podle nedávno publikované studie by ztráta těchto ekosystémů, které jsou rozsáhlými zásobárnami uhlíku, měla katastrofální následky pro přírodu a lidi na celém světě, píše The Guardian.

    Podle vůbec prvního odborného hodnocení těchto klíčových ekosystémů a zásobáren uhlíku hrozí polovině všech mangrovových lesů na světě zánik. Analýza Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) tvrdí, že hlavní příčinou jejich úbytku lesů jsou lidé. Nejvíce jsou přitom mangrovové porosty ohrožené v jižní Indii, na Srí Lance a Maledivách.

    Angela Andradeová, předsedkyně komise IUCN pro správu ekosystémů, uvedla: „Mangrovové ekosystémy jsou pro člověka neobyčejně potřebné. Jejich ztráta může mít katastrofální následky pro přírodu i lidi na celém světě.“

    Mangrovové porosty se vyskytují na mnoha místech naší planety a zahrnují desítky různých druhů stromů a keřů podél tropického pobřeží. Ty jsou útočištěm obrovské biologické rozmanitosti. Slouží jako líhně ryb a žijí v nich nejrůznější savci, například tygři, afričtí divocí psi a lenochodi. Tyto ekosystémy ukládají na svou rozlohu neúměrné množství uhlíku, téměř třikrát více než tropické lesy stejné rozlohy.

    Při výzkumu, na němž se podílelo více než 250 odborníků z celého světa, použili vědci obdobu červeného seznamu, který se používá pro výpočet rizika vyhynutí druhů. „Červený seznam ekosystémů poskytuje jasné cesty, jak můžeme zvrátit úbytek mangrovových porostů,“ říká Andradeová. „Chránit tyto křehké ekosystémy pro budoucnost, znamená chránit biologickou rozmanitost,“ dodala.

  • Argentinský prezident ohromil národ rockovým koncertem. Jsem král a zničím vás!

    24. květen 2024
    Argentinský prezident Javier Milei

    Argentinci mu říkají „Šílenec“. Tento týden se prohlásil jejich králem. Argentinský prezident Javier Milei vystoupil na pódiu na svém prvním koncertu od loňského zvolení. O velkolepém představení píše The Guardian.

    Koncert ve vyhlášené aréně Luna Park v Buenos Aires s kapacitou osm tisíc diváků přilákal zástupy obdivovatelů pravice. Většinou mladých mužů, kteří se přišli podívat na svého rockového libertariánského vůdce zblízka. „Udělal jsem to, protože jsem chtěl zpívat,“ prohlásil třiapadesátiletý Milei, který byl jako teenager frontmanem cover kapely Rolling Stones s názvem Everest a je prý také fanouškem operního skladatele Giuseppe Verdiho.

    Deník La Nación napsal, že Mileiova „okázalá akce“ se nepodobala ničemu, čeho kdy byla Argentina svědkem „Byla to dvouhodinová pohanská mše celebrovaná prezidentem v extázi,“ uvedl deník o představení, které mělo také propagovat Mileiovu poslední knihu Kapitalismus, socialismus a neoklasická past. „Jsem král ztraceného světa! Já jsem král a zničím vás!“ křičel na koncertě prezident Milei.

    Koncert si nenechala ujít ani Ana Eugenia Clemente, 33letá venezuelská herečka. Svírala v rukou Mileiovu novou knihu a vyzdvihovala argentinského hlavního baviče. „Cítím hlubokou nenávist ke zlé levici, která poškodila mou zemi“, řekla novinářům. „Cítím, že Milei je člověk, který přišel zachránit nejen Argentinu, ale i svět,“ dodala.

    Argentinská opozice byla méně nadšená a označila toto setkání za pokus odvrátit pozornost od domácích problémů, které ještě zhoršuje Mileiova snaha o úspory a reformy, které britský politik  Nigel Farage označil za „thatcherismus na steroidech“. Podle kritiků toto výrazně „neprezidentské“ vystoupení nepomůže vyřešit problémy země. Argentina v současnosti trpí nejvážnější hospodářskou krizí za posledních dvacet let. Šest měsíců po nástupu prezidenta do funkce tři z pěti občanů žijí v chudobě a roční inflace se vyšplhala na téměř 300 procent.

  • Každé deváté dítě ve Spojených státech má ADHD. Počet diagnóz roste

    23. květen 2024
    Dítě

    Přibližně u každého devátého dítěte v USA ve věku od 3 do 17 let byla diagnostikována porucha ADHD. Upozorňuje na to stanice NPR s odkazem na zprávu amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ta poruchu pozornosti a hyperaktivity označuje za „rostoucí problém veřejného zdraví“.

    Výzkumníci zjistili, že v roce 2022 bylo v USA diagnostikováno ADHD u 7,1 milionu dětí a dospívajících. To je o milion dětí více než v roce 2016. „Skok v počtu diagnóz nejspíš způsobilo to, že údaje byly shromážděné během pandemie,“ říká Melissa Danielsonová, statistička z Národního centra pro vrozené vady a vývojové poruchy CDC a hlavní autorka studie.

    „Mnoho z těchto diagnóz mohlo být výsledkem toho, že dítě bylo na vyšetření kvůli něčemu jinému, jako například kvůli úzkosti nebo depresi, a jeho lékař zjistil, že má také ADHD,“ říká Danielsonová.

    Statistička dodává, že nárůst počtu diagnóz je také spojený s rostoucím povědomím o ADHD –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a o různých způsobech, jakými se může u dětí projevovat. Chlapci jsou také diagnostikováni s ADHD častěji než dívky, a to až dvaapůlkrát. Podle nových zpráv se tento rozdíl ale v poslední době zmenšuje.

    Studie vyšla v časopise Journal of Clinical Child & Adolescent Psychology a byla založena na údajích z Národního průzkumu zdraví dětí, který shromažďuje podrobné informace od rodičů.

    Zpráva sice zjistila, že počet dětí s diagnózou ADHD od roku 2016 vzrostl, ale pouze přibližně polovina z nich užívá léky na léčbu tohoto onemocnění –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ve srovnání se dvěma třetinami dětí v roce 2016.

    NPR připomíná, že děti s ADHD jsou vystavené zvýšenému riziku dalším problémům, včetně depresí, úzkostí a zneužívání návykových látek. Pokud se neléčí, může ADHD zvýšit riziko vážných zdravotních problémů v i dospělosti.

  • Opravoval sklípek a našel kosti mamutů. „Myslel jsem, že je to dřevo,“ říká rakouský vinař

    23. květen 2024
    Vinný sklep

    Muž, který v Rakousku renovoval svůj vinný sklep, našel pozůstatky prehistorických mamutů. Všímá si toho BBC. Vědci z Rakouského archeologického ústavu Rakouské akademie věd označili nález za senzaci.

    Na kosti mamutů narazil vinař Andreas Pernerstorfer ve svém vinném sklepě v obci Gobelsburg v okrese Krems západně od Vídně. Podle odborníků může jít o pozůstatky nejméně tří mamutů. Stáří kostí odhadují až na 40 tisíc let.

    „Myslel jsem, že je to jen kus dřeva. Ale pak jsem ho trochu vyhrabal a vzpomněl jsem si, že dědeček v minulosti říkal, že našel zuby. A pak mě hned napadlo, že je to mamut,“ řekl vinař Andreas.

    „Během výkopových prací byly dotyčné sklepy zcela vyklizené. Jiné srovnatelné nálezy v Rakousku a sousedních zemích byly většinou vykopány nejméně před 100 lety a pro moderní výzkum jsou z velké části ztracené,“ uvedla Rakouská akademie věd v prohlášení.

    Objev vyvolává podle BBC u vědců otázky o tom, jak lidé v době kamenné lovili mamuty. Výzkumníci předpokládají, že mamuti mohli zemřít na místě nálezu kostí – zvířata tam zahnali lidi, kteří na ně pravděpodobně nastražili past.

    Po vykopání budou kosti převezeny do Vídeňského přírodovědného muzea, kde budou podle Rakouské akademie věd restaurovány.

  • Firmy provozující sociální sítě dostaly pětku z ochrany LGBTQ+ lidí

    23. květen 2024
    Sociální sítě

    Velké společnosti provozující sociální média nedokážou chránit LGBTQ+ uživatele před nenávistnými projevy a obtěžováním. Všímá si toho web Huffington Post s odkazem na novou studii organizace GLAAD.

    Platformy buď nemají zásady ochrany uživatelských dat, nebo je nedokážou prosazovat. Odmítají také chránit uživatele před nenávistí na internetu a nedokážou nebo nechtějí zastavit šíření škodlivých stereotypů a dezinformací o LGBTQ+ lidech. Zpráva vyšla už počtvrté a hodnotí šest platforem sociálních médií, včetně Facebooku, Instagramu a Threads od společnosti Meta, ale i TikTok, YouTube a X (dříve Twitter).

    Celkově výzkum posuzuje 12 různých kritérií, jako například, jestli má každá společnost výslovné zásady na ochranu trans, nebinárních a genderově nekonformních uživatelů před deadnamingem a misgenderingem, jestli existují možnosti pro uživatele přidávat do profilů svá preferovaná zájmena. Výzkumníci také zjišťují, jestli stránky nabízí a kontrolují legitimní reklamy související s LGBTQ+ a jestli společnosti sledují a zveřejňují porušování zásad inkluzivity LGBTQ+.

    Ze zprávy společnosti GLAAD vychází, že společnosti provozující sociální média téměř ve všech těchto ukazatelích chybují –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a umožňují, aby se na jejich platformách šířila škodlivá rétorika. Huffington Post připomíná, že nadnárodní společnosti provozující sociální sítě za jejich provoz i přesto inkasují miliardové zisky z reklamy.

    Téměř všechny platformy obdržely podle serveru The Hill hodnocení F. Jediný TikTok dostal známku D+, což je mírné zlepšení oproti loňskému hodnocení. Čínská sociální sít nedávno totiž přijala opatření, které zakazuje inzerentům, aby cílili na uživatele na základě jejich sexuální orientace nebo genderové identity.

  • Elvisově vile hrozí exekuční dražba. „Je to podvod,“ tvrdí jeho vnučka

    22. květen 2024
    Graceland Elvisův dům

    Vnučka Elvise Presleyho se snaží zastavit plánovaný prodej jeho Gracelandu. Všímá si toho americká stanice NPR. Žena tvrdí, že společnost, která se na prodeji podílí, nejenže zfalšovala dokumenty, ale že ve skutečnosti ani neexistuje. Domu rockové hvězdy i tak hrozí exekuční dražba.

    Herečka Danielle Riley Keoughová se stala majitelkou nemovitosti v Memphisu po smrti své matky - a jediné Elvisovy dcery - Lisy Marie Presley v lednu 2023. Žena v žalobě uvádí, že v září 2023 společnost "předložila dokumenty, které měly prokazovat, že její matka - Lisa Marie Presleyová – si půjčila od společnosti Naussany Investments 3,8 milionu dolarů a jako zástavu poskytla svěřenecký list zatěžující Graceland".

    Keoughová ale tvrdí, že její matka si tyto peníze nikdy nepůjčila, že podklady k půjčce jsou padělané a že podpis její matky byl zfalšovaný. Společnost Naussany Investments se dosud v této záležitosti veřejně nevyjádřila. Slyšení v této věci je naplánované na dnešek (22. 5.) a dražba dobu se má uskutečnit už zítra (23.5.), jak informoval web NBC.

    Zpěvák Elvis Presley koupil Graceland v Memphisu v americkém státě v Tenessee roce 1957 a žil v ní až do své smrti o 20 let později. Na místě je také pohřbený, společně s rodinou. Na začátku 80. let byl rozlehlý areál zpřístupněn veřejnosti jako muzeum, které v současnosti ročně navštíví zhruba 600 000 lidí.