Pohádkoví sloni, Simone de Beauvoir a Wolker. Bludičky tentokrát o krajině a dospívání
Bludičky zamířily do Lužických hor. Vybraly si svůj oblíbený dětský cíl, Sloní skály u Jitravy. S sebou si vzaly turistického průvodce z padesátých let, vzpomínky Simone de Beauvoir na léta dospívání, kdy cítila silný vztah k přírodě, a báseň Jiřího Wolkera.
Kdo projíždí po silnici mezi Chrastavou a Jablonným v Podještědí, u Jitravy zahlédne několik nezvykle bílých skal, připomínajících skupinku sedících slonů jako z kresleného filmu. Některé z nich dosahují výšky až dvaceti metrů. Jde o přírodní památku Bílé kameny, zvanou také Sloní skály, chráněnou už od roku 1955. Od okolních pískovců se liší chemickým složením, které je důvodem jejich zářivě bílé barvy.
Skalní městečko opřádá i řada pověstí. Mezi skalami vede řada puklin a průlezů a také vyhlášený skalní tunel, který by měl fungovat jako jakýsi primitivní telefon. Vzhledem k měkkému pískovci však není žádoucí po skalách šplhat, pokud je chceme zachovat i pro budoucí generace.
Na kom se mstili vzbouření dělníci z Liberecka, kteří nevěděli, kdo je jejich pravý nepřítel? Jak historický průvodce definuje moderního turistu? Jak se pro Kačku proměnily Sloní skály od dětských výletů? Zhmotňuje se krajina jenom, když se na ni díváme? Jak vnímala přírodu Simone de Beauvoir? Co hledaly Bludičky v první sérii, a ve třetí už to najít nemohou? Co viděly na Sloních skalách, i když to vidět nechtěly? A co se stane, když stráví žena o úplňku nahá noc na Sloních kamenech? Poslechněte si celou epizodu!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
