Porches před nudou utíkají pod vodní hladinu

7. březen 2016

„Můžete mi někdo píchnout a udělat do tohohle basketbalového míče prohlubeň, aby z toho mohl být další cover alba?“ ptá se Aaron Maine aka Porches na Facebooku. Jestliže je v dnešní době působení na sociálních sítích základem umělcova úspěchu, pak je Aaronův facebookový profil celkem sympatickou pozvánkou k poslechu jeho novinky Pool.

I přes vtip, s jakým na síti působí, je Aaron soudě podle novinky další z mnoha dětí New Yorku, které na každém kroku stíhá všudypřítomná samota a nuda, před kterými není úniku. Celá deska je silně introspektivním vyprávěním člověka, který je pokoušen lákadly života ve velkoměstě, ve kterých však nenachází takovou útěchu, jakou by se od nablýskaného pozlátka dalo čekat, a nakonec se od všeho distancuje a schová ve svém vlastním světě. Ten se díky neustálému opakování motivů spojených s vodou a životem pod její hladinou stává vzdáleným a klidným prostorem pro únik před úzkostí a prázdnotou provázejícími dospívání nejedné rozervané duše.

Podobně jako texty působí i hudební stránka desky. Maine vyměnil kytary za syntezátory a oproti minulé desce je Pool vyloženě elektronickou záležitostí, ve které lze nalézt jen střípky klasické indie kytarovky. Ty se objevují například ve funky baskytarovém riffu v úvodním songu Underwater, singlu Car, který nejvíc připomene Aaronovy počátky, nebo hitovce Be Apart, která je poselstvím celé Maineho tvorby a zároveň hymnou všech, kteří se na párty nebaví jako ostatní a vlastně by nejraději co nejrychleji zmizeli.

Zbytek desky je především mix synth popu, který v mnoha momentech evokuje pocity z filmů s nádechem noirové atmosféry osmdesátek, nabízí se i srovnání s novou deskou Caribou nebo downtempovými linkami Jamese Blakea. Stejně jako Blake se Maine nebrání použití autotuningu u vokálů a i Maineovi se jeho použití naštěstí nevymklo z rukou a zní až nečekaně přirozeně. Deska působí díky minimalistické kompozici skutečně intimně a Maine na ni dokonale zachytil pocity vnitřní melancholie a ztracení v obrovských ulicích New Yorku.

Ať už se jednalo o záměr, nebo ne, Pool je nahrávkou s ambicí oslovit široké spektrum posluchačů a díky mixu žánrů a nálad si k ní najde cestu jak příznivce taneční elektroniky, tak fanda klasické kytarovky. Nejedná se ani tak o popovou vlezlost a kalkul, jako spíš o hodně uvěřitelné vylíčení pocitů, kterými už si někdy prošel a procházet bude každý z nás. A to je hodnota, která z poslechu Pool dělá návykovou záležitost a zároveň adepta na jedno z největších hudebních překvapení tohoto roku.

Porches – Pool (Domino, 2016)
Hodnocení: 90 %

autor: Jakub Šponer
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka