Poslání univerzit? Praktičnost ano, prakticismus rozhodně ne

7. červen 2016

„Říct, že univerzita má být nepraktická, je hloupost. Na druhou stranu jsem velkým odpůrcem toho, aby zvítězil povrchní prakticismus,“ říká nový rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Tomáš Machula. Rozhovor s ním jsme nahráli bezprostředně po jeho inauguraci. Ptali jsme se ho na jeho plány v nové funkci i na názory na společenskou roli univerzit.

„Rektorská funkce je trošku dál od lidí a od studentů. Rektor je zdánlivě odpovědný úplně za všechno,“ vysvětluje změnu své pozice Tomáš Machula. „Když potřebuji rozpočet pro rektorát, tak mi ho musí schválit senát. Když chci udělat nějaké majetkové procesy, je to správní rada nebo vědecká rada. Tato grémia si musí člověk ve funkci rektora získat. Personální otázky jsou v kompetenci děkanů. Rektor je pak ten, kdo si to odnese v médiích,“ komentuje, jaké jsou jeho pravomoci v případě, že některý z kolegů na univerzitě veřejně vystupuje s kontroverzními názory. „Rektor má obrovskou moc, ale není přímá.“

Stejně jako jeho předchůdce zastává názor, že rolí univerzit je aktivně sledovat a komentovat společenské dění. „O spoustě otázek rektor tolik říct nemůže, ale odborník v příslušné věci ano, ať už jsou to problémy jako ekologie, jestli na Šumavě kácet nebo nekácet, jestli se máme nebo nemáme bát islámu a jestli se máme bát viru zika, o tom rektor moc neví, pokud není zrovna specialistou na tu danou věc.“ V těchto záležitostech by se členové akademické obce měli vyjadřovat, a to nejen z hlediska své úzké specializace, ale i z hlediska celospolečenského dopadu.

Jaký je názor nového rektora na univerzity jako místo připravující především na výkon povolání? „Říct, že univerzita má být nepraktická, je hloupost. Na druhou stranu jsem velkým odpůrcem toho, aby zvítězil povrchní prakticismus.“ Machula tvrdí, že není v moci vysokých škol okamžitě a zároveň kvalitně reagovat na měnící se požadavky pracovního trhu. Od vytvoření studijního oboru, získání akreditace až po absolutorium prvních studentů může uběhnout pět až deset let. Lepším řešením jsou podle něj šířeji koncipované obory, jejichž absolventi dovedou být flexibilní. „Když člověk přijde do práce, stejně se musí naučit spoustu nového a rychle se přizpůsobit.“

03586820.jpeg

Důležité je podle něj i vědět, kde potřebné informace najít. „Praktičnost ano, ale prakticismus rozhodně ne. Úkolem univerzit je vychovávat lidi schopné zaujmout postoj k politickým, kulturním nebo společenským otázkám. Vzdělávat a připravovat zralé osobnosti. Nemůžeme se omezit na to, abychom připravili skvělé mechaniky, ale chceme vytvořit vzdělané lidi. Němci tomu říkají ‚bildung‘, to znamená nejen vzdělání, ale také vnitřní kultivaci člověka.“

Čtěte také

„Nemusí tady být kvanta filozofů. Ale je zapotřebí, abychom tu měli opravdu vysoce vzdělané lidi i v oborech, které mohou někomu připadat zbytečné, jako právě filozofie nebo literatura. Líbil se mi citát Tomáše Halíka, že tyto obory vypadají balastně. K čemu jsou nám teoretikové, kteří počítají chlupy u veverek? To přece není prakticky využitelné. Balast je termín z loďařství a znamená náklad, kterým loď musí být naložena, pokud zrovna nepřeváží zboží, aby se nepřevrátila. Sám o sobě není moc praktický, neprodáte ho za velké peníze. Když ale chybí, loď je velice náchylná k tomu, aby se převrátila. To se netýká jen humanitních oborů, ale i základního výzkumu v oblasti přírodních věd,“ vysvětluje svůj postoj k úloze klasického vzdělání ve společnosti.

V Českých Budějovicích jsme se ptali i studentů, jaké změny by si na univerzitě přáli. Mezi jejich přáními se objevila například lepší propagace univerzity, veganská alternativa v univerzitním stravování, zachování zeleného prostoru v kampusu nebo více výuky v angličtině.
Poslechněte si celý pořad Universum!

autor: Jana Římanová
Spustit audio