„Posledních 50 let tím regionem strašně zacloumalo.“ Jízda severními Čechami podle spisovatelky Veroniky Bendové

„Nápad na tuhle knížku jsem dostala někdy na přelomu let 2013 a 2014, kdy jsem se ocitla kousek od Bíliny. Dívala jsem se tu na krajinu a říkala si, že kdyby měla v Česku vzniknout nějaká severská krimi, která tehdy zažívala naprostý boom, muselo by to být jedině tam,“ říká Veronika Bendová a vysvětluje, proč se tenhle relativně útlý román rodil tak dlouho. „Nastoupila jsem na plný úvazek do nového zaměstnání, do toho jsem doma měla čtyři děti. Trvalo mi asi dva roky, než jsem pochopila, že jestli chci psát, tak tu práci nemůžu dál dělat, i když mě fakt bavila. Ve chvíli, kdy jsem dala výpověď, jsem zjistila, že čekám páté dítě. Takže teprve když mu byl rok, dala jsem si předsevzetí, že v roce 2018 už tu knížku opravdu musím dopsat. A kupodivu se to povedlo.“

Čtěte také

Liberatura s Veronikou Bendovou

I když měl román pracovní název Severočeská detektivka, tenhle žánr brzy zavrhla. Místo toho vyslala do severních Čech Huga a Irenu, kteří tu hledají filmové lokace pro českou verzi severské krimi. Že se přesně to dělo touhle dobou i ve skutečnosti, se dozvídala až postupně, jak se časem začaly objevovat zprávy o natáčení Pustiny, Rapla nebo Mostu! „Jednou za půl roku jsem vždycky zavila, když jsem v dalším novém seriálu viděla místo, o kterém píšu, a myslela si, že o něm nikdo jiný neví. Postava frustrovaného režiséra Kosíka je tak trochu moje alter ego, trpěla jsem podobně.“

„Lokace“ pro svůj román objížděla Veronika Bendová stejně pečlivě jako její románové postavy. „Já bych si to nelajsla, když jsem to místo neviděla. Občas jsem ten pokus udělala, třeba scénu u kostela v Mostě jsem původně psala jen s mapou. Pak jsem se tam ale jela podívat, a když jsem stála na stejném místě jako mí hrdinové, všechno bylo úplně jiné.“ To, že zrovna severní Čechy najednou přilákaly tolik tvůrců, autorku zas tak nepřekvapuje. „Je to fakt zvláštní region, kterým posledních padesát let strašně zacloumalo. Docházelo tam k neuvěřitelným transferům obyvatelstva, když se tam začalo těžit, třetina mosteckého kraje šla do kopru, úplně zmizela.“