Poslednímu evropskému pralesu hrozí zničení, v přírodním dědictví UNESCO se bude těžit dřevo

30. květen 2017
Bělověžský prales

Polská vláda před rokem upravila plán lesního hospodářství tak, aby se mohlo těžit i v místech do té doby zapovězených. Dřevo se dnes těží i v unikátních lesních porostech Bělověžského pralesa, který leží na hranicích Polska a Běloruska. Vědci a ochránci životního prostředí upozorňují na nenávratné změny, které těžba v jednom z posledních pralesních ekosystémů v Evropě způsobuje.

Těží se i na území, které patří do přírodního dědictví UNESCO. „Pokud se do organismu pralesa bude takto zasahovat, v určitém bodě se dostaneme za hranici, za kterou už nevede cesta zpět, a to ani kdyby na to padly všechny peníze světa,“ uvedl profesor Tomasz Wesołowski, lesní biolog z Vratislavské univerzity, který posledních 43 let prováděl v pralese výzkum. „Každý poražený strom nás k této hranici přibližuje.“

Do růstu Bělověžského pralesa dosud nikdy nezasáhl člověk, je jedinou přírodní památkou pod ochranou UNESCO v Polsku. Můžeme v něm najít na 1 070 unikátních druhů cévních rostlin, 4 000 druhů hub, více než 10 000 druhů hmyzu, 180 druhů chovných ptáků a 58 druhů savců, mnoho z nich je na ekosystému závislých, a jsou tedy v nebezpečí vyhynutí.

Těžba dřeva je sice v Bělověžském národním parku zakázána, nachází se tu také vzácné stromy staré tisíc a více let, nicméně na polské straně tato přírodní rezervace tvoří pouze 17 % plochy lesa a zbytek, téměř 40 000 ha, je ponechán těžbě napospas. Podle svědectví, které se podařilo přinést novinářům z The Guardian, je současná těžba na území pod ochranou UNESCO v rozporu s polským i evropským právem. Polská vláda je naopak přesvědčená o nutnosti těžby, pomocí které prý bojuje s přemnoženým hmyzem, a to lýkožroutem smrkovým neboli kůrovcem.

Bělověžský prales

Nutnosti těžby odporuje dr. Bogdan Jaroszewicz z Varšavské univerzity, ředitel výzkumné stanice Białowieża. „Těžba napadených a mrtvých stromů nezabrání dalšímu rozšíření kůrovce. Samozřejmě, že takové stromy nemůžeme nechat ležet podél turistických cest. Ale těží se daleko dál, v místech od nich poměrně dost vzdálených.“

Oponenti také obviňují lesníka a ministra životního prostředí Jana Szyszka z toho, že les obětoval zájmům polského lesnického průmyslu. Ministr tvrdí, že většinu dnešních lesů zasadili lidé, a proto mají právo a zodpovědnost v nich provádět tzv. aktivní správu. Evropská komise požádala polskou vládu, aby podala ve zrychleném řízení vysvětlení, tedy během jednoho měsíce. Odpůrci těžby se obávají, že i během tohoto jednoho měsíce může dojít k nenapravitelným zásahům do přirozeného ekosystému lesa.

Příspěvek byl součástí výběru z médií Radia Wave, který si můžete poslechnout každou středu v 15:20.

Navíc argumentují zásadními rozdíly mezi tím, co uvedla polská vláda ve společné zprávě s Běloruskem pro UNESCO v roce 2016, a údaji, které se jim podařilo od státních úřadů zjistit na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Zatímco zpráva pro UNESCO uvádí, že v roce 2016 bylo na polské straně vytěženo 21 172 krychlových metrů těžby dřeva, podle oficiálních statistik to bylo ve skutečnosti 64 059 kubických metrů – které byly zřejmě vytěženy na území, která UNESCO chrání.

Autor:Martina Poliaková

Další články autora