Poutě jako posvátná místa i kolotoče a houpačky. O poutnictví s religionistou Martinem Klapetkem

11. červenec 2022

Poutě odkazují k důležitým místům setkávání lidí se zbožnými cíli. Jak se stalo, že dnes znamenají také místa zábavy? Nejen o sakrálním a profánním významu poutí mluvil v Hergot!u religionista a islamolog Martin Klapetek z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Pouť podle něj představuje dlouhodobý proces, jehož součástí je krátký pobyt ve vzdáleném místě a silný náboženský prožitek spojený s prováděním rituálů a modlitbou. „Člověk jde na místo, které je chápané jako posvátné,“ vysvětluje religionista.

Tuto cestu lze nahlížet ze dvou úhlů. Na jedné straně putuje poutník do určitého místa, kde touží vidět a zažít něco nového. Na straně druhé přichází za určitou osobností, farností nebo kostelem.

Pohyb obyvatelstva na sebe časem navázal mnohé služby, včetně těch zábavních. Ty v některých případech převážily natolik, že duchovní rozměr zcela odpadl. A příjezd poutě tak už výlučně souvisel s kolotoči, houpačkami a jinými pouťovými atrakcemi.

Jak křesťanství, islám a judaismus chápou poutnictví? V čem se liší a co mají společného? A jaká jsou nejznámější poutní místa v Česku? Poslechnete si nový Hergot!

Spustit audio