Povodí Ohře ve studiu Radia Wave: V lesích prý mají modly pohraničníci a skládají tam přísahy

19. červenec 2018

„Povodííí Ohřééé,“ studiem Radia Wave se ozval válečný nebo možná spíš kolotočářský pokřik stejnojmenné kapely, která je složená z ostřílených muzikantů s minulostí v kapelách jako Esgmeq nebo Esazlesa. Povodí Ohře rázem spustili svoji hardrockovou kovbojku s kořeny v drsném pohraničí.

„Chtěli jsme dělat rock a country. Sisi nejdřív řekl, že ne,“ popisuje začátky Povodí Ohře kytarista Bouše, jak oslovili zpěváka už zaniklé kapely Esgmeq. „No a pak si to Sisi rozmyslel.“ Dobře to dopadlo, díky tomu má česká nezávislá scéna kapelu, která tady dlouho chyběla – na debutové desce jsou zachycené temné historky z dob divokého kapitalismu, nevyléčitelné šrámy lidí žijících v drsném pohraničí, osobní příběhy z nonstopů a zhudebněná poezie ruského básníka Andreje Rodionova nebo Zbyňka Hejdy.

„Tenhle text vznikl, když jsem byl ve Žandově – řekněme – na takový přetahovaný. Potkal jsme tam člověka, který mi vysvětloval, že kolem jeho baráku pořád chodí proudy lidí k nějakým modlám. Prý tam skládají pohraničníci přísahy,“ vysvětluje zpěvák Sisi příběh skladby Klub přátel pohraničí, která je pojmenovaná po skutečné organizaci dobrovolníků střežících hranice. „Ty sochy se musely stáhnout potom, co se v novinách rozvířila velká kauza. No, a ten chlápek se mě zeptal, jestli se nechci přidat. Já na to, jestli mají zbraně, a on odsekl, že bych taky mohl dostat přes držku.“

Povodí Ohře
autor: Miloš Hroch

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.